Gideon Algernon Mantell

Před dvěma dny (3. února 2009) uplynulo právě 219 let od narození jednoho ze zakladatelů dinosauří paleontologie, Gideona Algernona Mantella. O Mantellovi, který se původně věnoval lékařské praxi a sbírání fosilií pro něj bylo jen zálibou, jsem napsal článek již při příležitosti výročí jeho návštěvy Tilgate Forest, kdy mělo dojít k vůbec prvnímu nálezu zubů iguanodona - prvnímu vědecky významnému objevu souvisejícím s dinosaury. Přestože pravda je odlišná od rozšířené romantické verze (viz odkaz nahoře), toto prvenství nelze Mantellovi upřít. V roce 1820 začal v Cuckfieldu nacházet velmi velké kosti, už v roce 1819 ale obdržel zásilky podobného materiálu od dělníků pracujících v této oblasti. Mantell si je označil jako "Proteo-saurus". Sice nešlo o popis, který by vyhovoval vědeckým standardům (a to ani tehdejší doby), přesto si Mantell uvědomoval povahu svého nálezu pět let předtím, než Buckland popsal megalosaura. Byl to tedy Mantell, kdo si poprvé uvědomil, že zuby patří velkému ještěrovi (jakkoli byly představy o podobě iguanodona, inspirované recentními leguány, nepřesné). Mantell také nashromáždil obrovské množství fosilií a nakonec výzkumu obětoval i osobní život. Mnohé jeho zásluhy si navíc přivlastnil Richard Owen (jak si můžete přečíst pro změnu v tomto článku). Přesto se právě od Mantellova objevu zubů (a později i kostí) datuje období dinosauří paleontologie.



Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org/viewtopic.php?t=1187
http://en.wikipedia.org/wiki/Gideon_Mantell

Zdroj obrázku:

http://en.wikipedia.org/wiki/Gideon_Mantell

Roy Chapman Andrews

Před třemi dny, 26. ledna 2009, uplynulo přesně 125 let od smrti Roye Chapmana Andrewse, slavného amerického paleontologa, ředitele American Museum of Natural History a účastníka mnoha expedicí za žijícími i vyhynulými živočichy. Je znám hlavně jako vedoucí výprav do čínské a mongolské pouště Gobi během raného dvacátého století, během nichž učinil mnoho významných objevů i na poli dinosauří paleontologie. Jako první dovezl do muzea fosilizovaná dinosauří vejce a během expedice do Mongolska v letech 1922 - 1925 objevil množství nových druhů, z nichž některé o desetiletí později pomohly změnit pohled na dinosaury. Jde o bazálního ceratopa rodu Protoceratops, ankylosaurida rodu Pinacosaurus, troodontida rodu Saurornithoides, oviraptorida rodu Oviraptor a populárního dromaeosaurida rodu Velociraptor. Andrews byl (v nejlepším smyslu slova) spíše dobrodruh a popis samotných taxonů už nechal jiným - jednalo se např. o další paleontologickou legendu, Henryho Osborna. 13. července 1923 také Andrews vůbec poprvé objevil fosilní dinosauří vejce. Podle původních názorů patřily protoceratopovi, v roce 1995 byly ale identifikovány jako náležející teropodovi rodu Oviraptor. V roce 1934 se Andrews stal ředitelem AMNH (viz nahoře) a o rok později mu vyšla kniha The Business of Exploring.

Stejně významné, jako jeho objevy v dinosauří paleontologie jsou i Andrewsovy nálezy vymřelých savců. Andrews byl uznávaným mammalogem a během expedice roku 1922 objevil také pozůstatky největšího známého savce, indrikoteria. Po slavném "lovci dinosaurů" také nese jméno největší masožravý savec všech dob - řeč je o andrewsarchovi. I jeho původní výpravy do Mongolska měly za cíl spíše objasnit původ lidského druhu než najít dinosauří fosilie.

Harry Govier Seeley

Dnes je tomu právě 100 let od smrti význačného britského paleontologa, Harryho Goviera Seeleyho. Seeley je znám především jako autor dichotomie dinosaurů na skupiny Saurischia (plazopánví) a Ornithischia (ptakopánví). Přestože tato jména získala fylogenetickou definici a vztah kladů Dinosauria, Saurishcia a Ornithischia je učebnicovou ukázkou node-branch tripletu, v Seeleyho době byl pohled na tyto skupiny jiný. Mezi roky 1866 a 1883 se pokoušelo mnoho paleontologických autorit (Huxley, Cope, Marsh) rozdělit dinosaury do podskupin. Marshovy termíny (sauropodi, teropodi, stegosauři, ornitopodi) používáme dodnes, ale např. Cope ve své době nabídl odlišné schéma. Klasifikace paleontologů se v těchto letech zakládala na stavbě nohou nebo tvaru zubů.

Přestože Seeleyho pojmy používáme dodnes, ve svém původním významu jsou chybné a mají za sebou také dlouhé období nesprávné interpretace. Až do nástupu kladistiky v osmdesátých letech 20. století se totiž paleontologové domnívali, že plazopánví s ptakopánvými jsou dvě navzájem nepříbuzné skupiny "tekodontů" (= grad triasových archosaurů) - tento názor se obejvil ještě v práci Chatterjeeho z roku 1982. Navíc už víme, že dělení podle stavby pánve není nejvhodnější - ptáci jsou odvození maniraptoři, čili "plazopánví". Saurischia je postavena na plesiomorfii a apomorfie dodal až Gauthier o století později. Své závěry o dělení dinosaurů podle spojení pánevních kostí Seeley sepsal roku 1887 do studie "On the Classification of the Fossil Animals commonly named Dinosauria", která vyšla v Proceedings of the Royal Society of London roku 1888.

K životopisu: Harry G. Seeley se narodil 18. února 1839. Ve svých dvaceti letech se stal asistentem Adama Sedgwicka ve Woodwardian Museum (Cambridge). Odmítl nabízené pozice v British Museum i Geological Survey of Britain, aby se mohl věnovat vlastní práci. Později ovšem přijal místo v Královské koleji na University of Cambridge. Seeley je také autorem popisu obrovského množství dinosaurů a pterosaurů, které ovšem v dnešní době způsobují neméně obrovské taxonomické zmatky. Chybný závěr, totiž blízké příbuzenství pterosaurů s ptáky, se objevil i v jeho knize Dragons of the Air z roku 1901 (obě skupiny samozřejmě mají společného předka, okruh potomků tohoto předka je ale daleko širší). Přínos této publikace nicméně spočívá v tom, že změnila obecný pohled na pterosaury ze studenokrevných, pomalých a plachtících živočichů - za jaké je považoval Richard Owen - na teplokrevné aktivní letce.


Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org/viewtopic.php?t=1327
http://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Seeley
http://www.lindahall.org/events_exhib/exhibit/exhibits/dino/see1888.htm

Zdroj obrázku:

http://www.dinosaurier-info.de/wissen/wissen_images/harry_govier_seeley.jpg

Ferdinand Vandiveer Hayden

Dnes, 22. prosince 2008, je tomu právě 121 let, co zemřel americký geolog Ferdinand V. Hayden. Hayden se narodil 7. září roku 1829. Vystudoval Albany Medical School v New Yorku. Když studium roku 1853 úspěšně dokončil, strávil léto sbíráním třetihorních a křídových fosilií ve White River Badlands v Jižní Dakotě. Následující rok procestoval Hayden pánev řeky Missouri a blízko soutoku Missouri River s Judith River učinil historický objev, přestože si toho zřejmě nebyl vědom. Objevil první dinosauří fosilie na americkém kontinentu - šlo o zvláštní zuby, jež byly později paleontologem Josephem Leidym popsány jako rody Trachodon, Troodon a Deinodon. Na dinosauří fosilie Hayden narazil ještě minimálně jednou, a to v září roku 1868 při průzkumu pro společnost Geological Survey of the Territories, kterou vedl. Tehdy na území Wyomingu se svým asistentem Jamesem Stevensonem objevili stopy, které později popsal jako podobné obrovskému ptákovi. Blízko nich rovněž nalezl stopy, které připomínaly "mezka" a "čtyřprsté zvíře se silnou kůží". Vrstvy, ve kterých Hayden stopy našel, pocházejí z období svrchní křídy a zřejmě se jednalo o první doklady dinosauří existence ve státě Wyoming.


Zdroje:

http://palaeoblog.blogspot.com/2008/12/died-this-day-ferdinand-vandiveer.html
http://www.answers.com/topic/ferdinand-vandiveer-hayden
http://www.nps.gov/history/history/online_books/haines1/iee4a.htm
http://gsa.confex.com/gsa/2005AM/finalprogram/abstract_93046.htm

Zdroj obrázku:

http://www.nps.gov/history/history/online_books/haines1/iee4a.htm

Sir Richard Owen

Před dvěma dny, 20. prosince 2008, uplynulo 116 let od smrti Richarda Owena. Owen patří mezi nejvýznamnější osobnosti dinosauří paleontologie všech dob, ale zabýval se i biologií a komparativní anatomií. Přestože tvrdě kritizoval Darwinovu evoluční teorii, pro kterou jsou dinosauři jedním z nejlepších dokladů, byl to právě on, kdo dal dinosaurům jejich jméno. Pojem Dinosauria je složeninou z řeckých slov δεινός (deinos) a σαῦρος (sauros) a obvykle bývá překládán jako "hroziví ještěři" nebo v podobném smyslu slova, přestože "deinos" bylo Owenem použito spíše jako superlativ a pojem tak znamená spíše "hrozivě ohromní ještěři". Zpět však k samotnému Owenovi. Budoucí slavný přírodovědec se narodil 20. července 1804 v Lancasteru. Studoval medicínu na University of Edinburgh, následně univerzitu opustil a své lékařské vzdělání dokončil v londýnské St Bartholomew's Hospital. Během své kariéry a anatomického výzkumu získal výjimečné znalosti v komparativní anatomii, které mu v budoucnu měly pomoct při výzkumu vyhynulých živočichů. V roce 1856 (15 let po vytvoření pojmu Dinosauria) se stal ředitelem oddělení přírodní historie v British Museum. Tento post si udržel do roku 1884 a během svého působení v něm nechal např. postavit novou budovu pro přírodovědné sbírky British Museum, ketrá je dnes známa jako Natural History Museum. Přestože zpočátku se Owen zajímal hlavně o bezobratlé, jeho popisy obratlovců začínaly být čím dál tím četnější a rozsáhlejší. Pro dinosauřího paleontologa je zajímavá především monografie z roku 1863, která se zabývá čerstvým objevem "praptáka" rodu Archaeopteryx a která patří mezi převratné práce ve svém oboru. Owen dokonce fosilie archaeopteryga pro British Museum zakoupil.

Přes jeho přínos paleontologii bývá Owen často popisován jako nečestný, nenávistný a arogantní člověk a lhář. Velkou část své popularity Owen nabyl díky objevu iguanodona, kde ale upřel veškeré zásluhy skutečnému objeviteli, Gideonu Mantellovi. Byl to Owen, kdo identifikoval společné znaky několika fosilních ještěrů a vytvořil jméno pro skupinu, která tyto rody zahrnovala, ale byl to Mantell, kdo hylaeosaura a iguanodona objevil a pochopil, že se jedná o obrovské ještěry. Mantell pracně sbíral a odkrýval jejich fosilie a přišel kvůli tomu o své primární zaměstnání i osobní život. Owen si však jeho objevy přisvojil a ve zprávě z roku 1842 popisoval fosilie objevené a interpretované Mantellem. Owen zřejmě využíval svého vlivu v Royal Society aby zajistil, že některé z Mantellových prací nebudou nikdy publikovány. Z Royal Society's Zoological Council byl Owen propuštěn pro plagiátorství.


Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org/viewtopic.php?t=266
http://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Owen
Plaňanská, S. 2005. I dinosaurus se dá ukrást 21. století 11/2005, speciál I - VIII.

Zdroj obrázku:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mature_Owen72.jpg

James A. Jensen

Dnešního dne je tomu právě 10 let od smrti James A. Jensena, slavného paleontologa, známého spíše jako "Dinosaur Jim". Jeho příběh je bezesporu inspirující. O dinosaury se Jensen zajímal už od dětství a nakonec se skutečně stal známým paleontologem a autorem popisu nových dinosauřích rodů a druhů. James A. Jensen se narodil 2. srpna 1918 v Utahu. Nedokončil ani střední školu (roku 1971 nicméně získal čestný doktorát od Brigham Young University). Pokud jde o jeho paleontologickou kariéru, začínal jako preparátor v oddělení vertebrátní paleontologie v Museum of Comparative Zoology of Peabody Museum. Zároveň se zúčastňoval sběratelských expedicí mimojiné spolu s paleontologem Alfredem Sherwoodem Romerem. Cílem těchto expedic byly i tak známé dinosauří lokality, jako např. formace Ischigualasto v Argentině, okolí Red Deer River v kanadské Albertě nebo formace Hell Creek v Montaně. Jensen měl rovněž umělecké nadání a pracoval s kamenem a kovem, což mu pomáhalo při rekonstrukci dinosauřích koster. Jeho nový systém, který nahradil změť vnějších kovových podpěr, popruhů a sloupků typickou pro 19. století systémem podpěr umístěných uvnitř kostí a dovolil tak vytvořit volně stojící kostry s málo nebo dokonce žádnými viditelnými podpěrami, patří mezi jeho nejvýznamnější činy na poli paleontologie. Poprvé tento systém skrytých podpěr použil spolu s Romerem a Arnoldem Lewisem při rekonstrukci kostry mořského plaza druhu Kronosaurus queenslandicus.

James A. Jensen s končetinou "ultrasaura" (ve skutečnosti náležící druhu Brachiosaurus altithorax) v preparační laboratoři Brigham Young University v Utahu.

Jensen popsal (buď sám, nebo s Peterem Galtonem) celkem 6 nových dinosauřích rodů, jen 3 z nich jsou ale považovány za validní - jde o rody Supersaurus, Palaeopteryx a Torvosaurus. Ultrasaurus, resp. Ultrasauros Jensen vide Olshevsky, 1991 se ukázal být chimérou složenou z fosilií druhů Supersaurus vivianae a Brachiosaurus altithorax. Rovněž typový druh rodu Dystylosaurus, D. edwini, byl synonymizován s druhem S. vivianae. V případě rodu Cathetosaurus ale typový druh C. lewisi zůstal validní a tak je v podstatě jedno, zda bude používán název Cathetosaurus nebo častější Camarasaurus. Jensen popsal také nové druhy již známých rodů Hypsilophodon a Iguanodon. V obou případech - H. wielandi a I. ottingeri - jde o nomina dubia, neboli pochybná jména. Předpokládaný nový druh hypsilofodona je blíže neurčitelným bazálním ornitopodem a nový druh iguanodona byl popsán na základě příliš slabé indicie (zubů), než aby šlo rozhodnout o (ne)shodnosti s jediným validním druhem tohoto rodu. Jensenovy nejvýznamnější objevy pocházejí ze sedmdesátých a osmdesátých let, zvláště pak z lokality Dry Mesa Quarry. Tam byl objeven Supersaurus a místní nález fosilního "ptáka" (ve skutečnosti zřejmě dromaeosaurida) rodu Palaeopteryx Jensena inspiroval k vyslovení teorie, podle které při přechodu z terestriálního (pozemního) k arboreálnímu (stromovému) způsobu života nebyla rozhodující přítomnost peří, ale schopnost uchopit větev. S tou souvisely změny v anatomii chodidla a kotníku, které podle Jensena vznikly u tvorů opakovaně vyskakujících ze země do větví. Jeho výzkum těchto konkrétních částí těla hypotézu podpořil.

Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org/viewtopic.php?t=1279
http://en.wikipedia.org/wiki/James_A._Jensen
http://en.wikipedia.org/wiki/Cathetosaurus
http://en.wikipedia.org/wiki/Dystylosaurus
http://en.wikipedia.org/wiki/Hypsilophodon
http://en.wikipedia.org/wiki/Iguanodon

Zdroj obrázku:

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/5/5f/James_A._Jensen.jpg

Susan Hendrickson

V dnešní den slaví 61. narozeniny americká paleontoložka Susan Hendrickson, proslulá především svým objevem dosud nejkompletnější a největší (délka 12,8 metru) fosilizované kostry populárního druhu Tyrannosaurus rex. Ta má označení FMNH PR2081, je už ale zřejmě navždy na počest své objevitelky známa jako "Sue" (v budoucnu o Sue napíšu samostatný článek, nebo zmíním více podrobností v samotném popisu tyrannosaura, který ale zatím nechystám - do té doby více informací jen zde). Sue, objevená v Jižní Dakotě, je dnes vystavena v chicagském Field Museum v americkém státě Illinois. Její objevitelka v současnosti žije v Hondurasu. Roku 2003 vydala autobiografii nazvanou Hunt for the Past: My Life as an Explorer. Patří mezi nejpopulárnější osobnosti současné paleontologie (z hlediska nejširší veřejnosti), účastnila se ale i archeologických vykopávek.

Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org/viewtopic.php?t=250
http://en.wikipedia.org/wiki/Sue_Hendrickson

Edwin Harris Colbert

Dnešního dne je tomu přesně 7 let od smrti významného paleontologa Edwina H. Colberta. Během svého života Colbert zastával mimojiné funkci kurátora paleontologie obratlovců na American Museum of Natural History a emeritního profesora téhož oboru na Columbia University. Osobně se znal s Henry Fairfieldem Osbornem, autorem popisu druhu Tyrannosaurus rex, a sám popsal desítky nových taxonů. V roce 1947 objevil na lokalitě Ghost Ranch v Novém Mexiku ohbrovské množství většinou kompletních koster svrchnotriasového teropoda Coelophysis bauri (snad až několik tisíců), kteří zde zemřeli při blíže neobjasněné katastrofické události. Na stejném místě objevil i pozůstatky rauisucha Effigia okeeffeae, nový druh však neidentifikoval - zřejmě se nedomníval, že by na této lokalitě mohli žít i jiní velcí obratlovci než bazální teropodi jako celofyzisové. Popisu tohoto druhu v roce 2006 se však již Colbert nedožil. Mezi jeho další významné práce patří i revize fylogeneze kladu Ceratopia a práce "The Weights of Dinosaurs" z roku 1962, v níž např. určil hmotnost brachiosaura na 78 tun (dnes je model, který Colbert použil, považován za zastaralý a s přemrštěnou hmotností). Během svého života Colbert obdržel mnohá ocenění a jeho publikace o dinosaurech a paleontologii obecně inspirovaly celou mladší generaci paleontologů.


Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org/
http://en.wikipedia.org/wiki/Edwin_H._Colbert
http://en.wikipedia.org/wiki/Brachiosaurus

Zdroj obrázku:

http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Edwin_Harris_Colbert_1.jpg

Werner Ernst Martin Janensch

Včerejšího dne uplynulo právě 130 let od narození významného německého paleontologa a geologa Wernera Janensche. Jeho nejslavnější objevy pochází z expedice do tanzanijského Tendaguru Beds, kterou vedl společně s Edwinem Hennigem. Tendaguru, na fosilie nejbohatší africká svrchnojurská formace, lze pokládat za ekvivalent amerického Morrisonu, a to jak svým významem pro dinosauří paleontologii na daném kontinentu, tak i podobnou faunou. Janensch odtud popsal teropoda rodu Elaphrosaurus, diplodokida rodu Dicraeosaurus s nezvykle krátkým krkem a nový (a největší) druh brachiosaura, Brachiosaurus brancai. K poslednímu ze zmíněných dinosaurů se pojí i kontroverze ohledně možné příslušnosti k samostatnému rodu (případně podrodu) Giraffatitan; tato domněnka však v současnosti není obecně akceptována a rod Giraffatitan, vytvořený Olshevskym roku 1991, je uznáván jako mladší synonymum brachiosaura.

Werner Janensch v roce 1901 promoval na Universität Straßburg. Hned nastoupil na Geologisch-Paläontologischen Institut jako asistent vynikajícího geologa a paleontologa Wilhelma von Brancy, po kterém pojmenoval výše zmíněný nový druh brachiosaura. Již roku 1909 se stal kurátorem berlínského Museum für Naturkunde. W. Janensch byl vědecky aktivní po velmi dlouhou dobu. Své poslední publikace, týkající se ornitopoda z rodu Dysalotosaurus, od kterého Janensch nalezl velké množství koster (ve skutečnosti mladší synonymum dryosaura), a sauropodů z Tendaguru, napsal Janensch roku 1955 a 1961. Zemřel 20. října 1969 v Berlíně. Na jeho počest byl pojmenován mimojiné velký sauropod ze svrchní jury Afriky, který je zřejmě geologicky nejstarším známým titanosaurem - rod Janenschia.

Werner E. M. Janensch na fotografii z alba paleontologické expedice do tanzanijské formace Tendaguru (rok 1910)

Zdroje:

http://www.borntraeger-cramer.de/pubs/journals/0031-0220/paper/44/1
http://pl.wikipedia.org/wiki/Werner_Janensch
http://en.wikipedia.org/wiki/Werner_Janensch

Zdroj obrázku:

http://pl.wikipedia.org/wiki/Grafika:Janensch.jpg

Alfred Sherwood Romer

Přesně před 35 lety (5. listopadu 1973) zemřel americký paleontolog, komparativní anatom a expert na evoluci obratlovců Alfred Sherwood Romer (narozen 28. prosince 1894). Pozdější vedoucí oddělení geologie a paleontologie při University of Chicago si získal svou reputaci díky své práci o komparativní myologii (myologie = věda o svalstvu a svalové tkáni). V roce 1946 se stal vedoucím Museum of Comparative Zoology. Mezi jeho významné publikace patří Review of the Pelycosauria (1940), The Vertebrate Body (1949) a The Osteology of the Reptiles (1956). Je známý rovněž svou koncepcí evoluce obratlovců, podle níž se základní změny ve struktuře a funkci těla objevily během vývoje ryb v primitivní suchozemské obratlovce a následující evoluční radiaci těchto obratlovců do podoby dnešních obojživelníků, plazů a savců. Během života posbíral Romer mnoho zasloužených ocenění. Tím by se konec konců dal nazvat i popis svrchnotriasového dinosauromorfa z roku 2007 pod druhovým jménem Dromomeron romeri. Právě tento objev může představovat další mezník v náhledu na evoluci plazů, protože dokazuje, že dinosauři spolu se svými primitivními předky žili společně nejméně 15 - 20 milionů let.

Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org/
http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508939/Alfred-Sherwood-Romer
http://en.wikipedia.org/wiki/Alfred_Sherwood_Romer

Charles Othniel Marsh

Včera, 29. října 2008, uplynulo právě 177 let od narození jednoho z největších paleontologů 19. století, Charlese Othniela Marshe. Autor popisu 86 dinosauřích druhů (ne všechny jsou dnes pokládány za validní) a celkem 536 fosilních obratlovců je známý především objevy některých dlouhodobě populárních dinosauřích rodů, jako je např. Apatosaurus, Triceratops, Stegosaurus, Diplodocus nebo Allosaurus. Roku 1871 rovněž nalezl první pterosauří fosilii v Americe. Popsal primitivní křídové ptáky rodů Ichthyornis a Hesperornis. Charles O. Marsh byl rovněž rivalem Edwarda Drinkera Copea ve "Válce o kosti" - jejich intenzivní soupeření přineslo v krátké době dinosauří paleontologii více nových rodů a druhů, než vědci popsali celá desetiletí předtím. Běžné však byly i praktiky typu posílání vlastních "špionů" do soupeřových nalezišť a podle některých zdrojů po sobě oba paleontologové stříleli i ostrými náboji. Zajímavé je, že zpočátku byli oba vědci přátelé nebo přinejmenším dobře vycházející kolegové - navzájem po sobě např. pojmenovali fosilie. Skutečná "válka" vypukla až po Marshově posměšné kritice ke kostře plesiosaura rodu Elasmosaurus, kterou rekonstruoval Cope - ještěr měl totiž hlavu umístěnou na ocase. Marsh se po statistické stránce stal vítězem, ačkoli před jeho smrtí 18. března 1899 mu Geological Survey prudce snížila vyplácenou dotaci a vyzvala jej, aby v této instituci složil svou dosavadní funkci paleontologa obratlovců.

Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org/viewtopic.php?t=175
http://en.wikipedia.org/wiki/Othniel_Charles_Marsh
Záhada dinosaurů - Jaroslav Mareš, 1993

Paul Callistus Sereno

Včera, 11. října 2008 oslavil 51. narozeniny jeden z nejpopulárnějších paleontologů současnosti, Paul C. Sereno. Mezi Serenovy dinosauří nálezy patří nový rod a druh Afrovenator abakensis, devítimetrový teropod objevený na území dnešního Nigeru, znovuobjevení obřího teropoda rodu Carcharodontosaurus v roce 1996 (a popis jeho nového druhu C. iguidensis spolu se Stephenem Brusattem roku 2007); dále popis nového rodu a druhu Deltadromeus agilis z Maroka roku 1996 a popis nového rodu a druhu sauropoda z Nigeru roku 1999 - Jobaria tiguidensis. Výjimečné místo mezi Serenovými nálezy bezesporu zaujímají jedni z nejstarších známých dinosaurů, žijící před 230 až 225 miliony let na území dnešní Argentiny - Herrerasaurus ischigualastensis a Eoraptor lunensis. Prvního z nich sice Paul Sereno nepopsal, našel ale se svým týmem roku 1988 jako první jeho kompletní lebku, která již umožňuje přesnější klasifikaci. Druhý ze zmíněných druhů už opět "plně náleží" Serenovi - Eoraptor jím byl popsán jako nový rod a druh roku 1993. Aby byl výčet dinosaurů souvisejících s postavou tohoto paleontologa kompletní, je třeba ještě zmínit spinosaurida druhu Suchomimus tenerensis (nový rod a druh; popsán Serenem z Nigeru roku 1998), primitivního teropoda Rugops primus (nový rod a druh; popsán Serenem z Nigeru roku 2004) a ceratosaura Rajasaurus narmadensis (nový rod a druh; popsán Jeffem Wilsonem a Paulem Serenem roku 2003).

Mezi další Serenovy úspěchy patří např. objev několika koster 11 m dlouhého krokodýla Sarcosuchus imperator během expedicí v letech 1997 a 2000 nebo nový druh velkého rybožravého pterodaktyloida objeveného v africkém Nigeru. Ten se vyskytl mimojiné i v dokumentu Sky Monsters od National Geographic. V roce 1997 byl Sereno časopisem People jmenován jedním z 50 nejkrásnějších lidí světa. Roku 1999 se stal spoluzakladatelem neziskové organizace Project Exploration zaměřené na popularizaci zajímavých vědeckých objevů.

Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org/viewtopic.php?t=1113
http://en.wikipedia.org/wiki/Paul_Sereno
http://www.paulsereno.org/

Zdroj obrázku:

http://www.geocities.com/Yosemite/9857/sereno.jpg

Paleontolog Nate Murphy obviněn z krádeže dinosauřích fosilií

Ačkoli podle Roberta Bakkera, slavného paleontologa a kurátora paleontologie v Houston Museum of Natural Sciences nebyl slavný brachylofosaurus Leonardo nijak poškozen hurikánem Ike, který se před dvěma týdny přehnal nad pobřežím Mexického zálivu, jeho objevitel o takovém štěstí mluvit nemůže. Nate Murphy, o kterém jsem na blog psal v souvislosti s nedávnou studií, byl obviněn z trestného činu krádeže fosilií malého "raptora".

Jako výsledek jeden rok trvajícího vyšetřování státní žalobci uvedli, že Murphy lhal ohledně místa nálezu fosilie, aby mohl prodat její repliky. Cena skutečné fosilie se přitom odhaduje na 150 000 - 400 000 dolarů. Připomeňme si, že Nate Murphy byl po 15 let vedoucím Dinosaur Field Station ve městě Malta (Phillips County, Montana). Z tohoto postu odstoupil 1. července 2007 - měsíc potom, co bylo zahájeno vyšetřování, na kterém se podílelo mimojiné i FBI. Murphy prohlásil, že pokud by měl v úmyslu prodávat fosilie, které celá léta nalézal, už by mohl být milionářem.

Murphyho nejslavnějším objevem je bezesporu Leonardo, mineralizovaná "mumie" juvenilního hadrosaurida druhu Brachylophosaurus canadensis, ze kterého se zachovaly i otisky měkkých tkání (svalů, kůže a vnitřních orgánů). Jedinec byl kompletní přibližně z 90% a je tak právem zván "nejlépe zachovaným dinosaurem všech dob". Pod tímto označením byl dokonce zapsán do Guinessovy knihy rekordů. "Mumie" je stará 77 milionů let a pomohla paleontologům objasnit některé aspekty dinosauřího života do té doby neznámé.

Otázkou je, kdo vlastně Murphym nalezené fosilie vlastní. Murphy totiž uzavřel dlouhodobou dohodu s rodinou Hammondových, na jejichž pozemku několik desítek kilometrů severně od města Malta Murphy prováděl vykopávky. Podle přísežného prohlášení Murphy souhlasil s tím, že všechny významné nálezy nahlásí rodině Hammondových předtím, než je vykope a že všichni zde nalezení dinosauři budou z 50% majetkem Hammondových a z 50% Murphyho Dinosaur Field Institute.

Murphy tvrdí, že obvinění z krádeže "raptora" jsou jednoduše nedorozuměním. Uvedl, že dinosaura o velikosti krocana nalezl jeho syn pod fosilizovanou želvou a on si neuvědomil, o co jde. Údajně o tom neřekl Hammondovým proto, že se obával jejich případného úmyslu "umístit cenovku na každou fosilii, kterou najdeme". Murphy rovněž zdůraznil, že nikdy neprodal žádnou fosilii. Jeho syn nicméně podle Murphyho výpovědi někdy menší fosilie prodával, nikdy z nich však nezískal větší obnos.

Obvinění Nata Murphyho šokovalo mnoho vědců, včetně paleontologa Davida Trexlera, který byl spoluautorem několika studií o Leonardovi a s Murphym se zúčastnil několika vykopávek. "Skutečně mě to ranilo", komentoval případ. Poněkud jiné stanovisko zaujal k případu Robert T. Bakker. Jeden z nejslavnějších paleontologů současnosti uvedl, že ho znepokojovaly některé věci, které od Murphyho slyšel při svém prvním setkání - např. často opakované tvrzení, že je vnukem jedné z prvních paleontoložek, Neldy Wright, která ho vzala na jeho první vykopávky, když mu bylo 11 let. Bakkerovi i dalším měl Murphy rovněž říct, že jeho dědeček a manžel Wrightové byl Clifford Price - další paleontolog. Bakker, který učil na Harvard University, když zde Wright pracovala, se s ní pravidelně setkával několik let a věděl, že nikdy nebyla vdaná. "Má rodina je mou osobní záležitostí," odporuje Murphy. "Pokud Bob pochybuje o tom, kdo mí příbuzní jsou, musí vysvětlit, jak vím to co vím," dodává.

Většina vědecké veřejnosti se obecně shoduje na tom, že nejpodstatnější jsou Murphyho fosilie samy o sobě, bez ohledu na pochybnosti ohledně jejich objevitele. Leonarda už Murphymu nikdo nevezme. V jistém smyslu to uznal i Howard Hammond: "Uvědomujume si, že bez Nata by všechny tyto úžasné fosilie zřejmě pořád byly pohřbeny v zemi. Zbytek světa by neměl příležitost se o nich dozvědět.". Zároveň však tvrdí: "Nate udělal několik skutečně špatných rozhodnutí, a my se cítíme být poněkud zrazeni."


Nate Murphy (zcela vpravo) na společné fotografii z roku 2006 s Robertem T. Bakkerem (zcela vlevo).

Zdroje:

http://www.greatfallstribune.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/20080910/NEWS01/809100301
http://www.billingsgazette.net/articles/2008/09/16/news/state/18-dinodiggers.txt

Zdroj obrázku:

http://www.billingsgazette.net/articles/2008/09/16/news/state/18-dinodiggers.img

Více o tomto smutném případu se můžete dozvědět klepnutím na odkazy uvedenými mezi zdroji.

William Daniel Conybeare

12. srpna 1857, zemřel ve věku 70 let William Daniel Conybeare, jeden z nejslavnějších britských paleontologů. Roku 1821 ve spolupráci s Henry De la Bechem popsal z fragmentárních pozůstatků jednoho z nejznámějších mořských plazů - rod Plesiosaurus. Byl také jedním z prvních členů Geological Society of London, od které roku 1844 obdržel nejvyšší vědecké ocenění za geologii, Wollastonovu medaili. Na jeho počest byly také pojmenovány dinosauří rody Cetiosaurus conybeari a Pelorosaurus conybeari. Přestože spojitost s dinosaury je v tomto případě velmi slabá, není možné tuto důležitou postavu z historie paleontologie zanedbat.

Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org
http://en.wikipedia.org/wiki/William_Conybeare

Henry Fairfield Osborn

8. srpna 2008 uplynulo přesně 151 let od okamžiku, kdy se narodil slavný americký geolog a paleontolog Henry Fairfield Osborn. Je znám především jako autor popisu slavného "T-rexe", ale popsal i další rody dinosaurů, mimojiné pentaceratopa a velociraptora. Byl žákem neméně slavného E. D. Copea, jednoho z účastníků tzv. Války o kosti. S Copem se Osborn setkal poprvé roku 1877 během expedic do Wyomingu a Colorada. Od roku 1924 Osborn zastával post hlavního paleontologa obratlovců v americké instituci Geological Survey, po dlouhý čas byl rovněž prezidentem New York Zoological Society. Osborn rovněž spolupracoval s dalšími slavnými paleontology, jako byl Lawrence M. Lambe a Barnum Brown. Společně s otcem a syny Sternbergovými se tito paleontologové stali hlavními protagonisty "dinosauří horečky", která nastala v oblasti okolo řeky Red Deer během prvního desetiletí 20. století.

Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org/
http://en.wikipedia.org/wiki/Henry_Fairfield_Osborn
Záhada Dinosaurů - Jaroslav Mareš, 1993

Mantell v Tilgate Forest - výročí úsvitu dinosauří paleontologie

15. srpna 2008 tomu bylo právě 188 let od doby, kdy anglický geolog a paleontolog (zpočátku však zaměstnáním lékař) Gideon Algernon Mantell navštívil Tilgate Forest, oblast v jihoanglickém hrabství Sussex (dnes se statusem přírodního parku a chráněného území). Pokud první zub iguanodona skutečně našla Mantellova žena Mary Ann, muselo se to stát právě tento den. Podle práce Dennise Deana, který studoval Mantellovu korespondenci a deník, se sem nikdy jindy než 15. srpna 1820 nedostala. V tento den vyjeli do Tilgate Forest Gideon Mantell, jeho bratr Thomas, Mary Ann a zřejmě i její sestra. V rozšířené romantické verzi příběhu sem Mantell jel jako lékař za pacientem. Když vešel do domu nemocného, Mary Ann se rozhodla projít se po okolí a v hromadě štěrku našla zvláštní lesknoucí se předmět - zub. Protože věděla o vášni svého manžela pro fosilie, vzala zub a později jej ukázala Gideonovi.

Tento příběh je ale smyšlený. Nejen, že se nestal na jaře roku 1822, ale v srpnu 1820, ale Mantell vůbec nejel za pacientem. Cílem této výpravy (i pozdějších) byl přímo sběr fosilií. I kdyby Mary Ann tehdy skutečně zub našla, Mantell už o nich věděl. O lomy v okolí Cuckfieldu se zajímal už od roku 1818 a zásilka z těchto lomů z roku 1819 již obsahovala záhadné obří zuby. V červnu 1820 si Mantell zapsal, že z lomů od najatého dělníka jménem Leney obdržel úlomek kosti, obratle a zuby proteo-saura. Už před výletem do Tilgate Forest spolu s manželkou tedy znal z iguanodona více než pouhý zub, a dokonce měl pro něj vymyšleno provizorní pojmenování. V roce 1825 byl Iguanodon popsán a spolu s Bucklandovým megalosaurem se stal důkazem o existenci obrovských dávných živočichů podobným ještěrům, které R. Owen roku 1841 pojmenoval jako dinosauři.



Gideon Algernon Mantell a jeho manželka Mary Ann.


Pomník Gideona Mantella v Tilgate Forest.

Zdroje:

http://forum.wildprehistory.org/
http://en.wikipedia.org/wiki/Gideon_Mantell
Záhada dinosaurů - Jaroslav Mareš, 1993

Zdroje obrázků:

http://academic.brooklyn.cuny.edu/geology/chamber/Mantell.jpg
http://www.dinohunters.com/Mantell/monument%20page.htm