Werner Janensch v roce 1901 promoval na Universität Straßburg. Hned nastoupil na Geologisch-Paläontologischen Institut jako asistent vynikajícího geologa a paleontologa Wilhelma von Brancy, po kterém pojmenoval výše zmíněný nový druh brachiosaura. Již roku 1909 se stal kurátorem berlínského Museum für Naturkunde. W. Janensch byl vědecky aktivní po velmi dlouhou dobu. Své poslední publikace, týkající se ornitopoda z rodu Dysalotosaurus, od kterého Janensch nalezl velké množství koster (ve skutečnosti mladší synonymum dryosaura), a sauropodů z Tendaguru, napsal Janensch roku 1955 a 1961. Zemřel 20. října 1969 v Berlíně. Na jeho počest byl pojmenován mimojiné velký sauropod ze svrchní jury Afriky, který je zřejmě geologicky nejstarším známým titanosaurem - rod Janenschia.
Werner E. M. Janensch na fotografii z alba paleontologické expedice do tanzanijské formace Tendaguru (rok 1910)
Zdroje:
http://www.borntraeger-cramer.de/pubs/journals/0031-0220/paper/44/1
http://pl.wikipedia.org/wiki/Werner_Janensch
http://en.wikipedia.org/wiki/Werner_Janensch
Zdroj obrázku:
Upřímně - jestli tomu budem říkat Brachiosaurus nebo Giraffatitan je ÚPLNĚ jedno za předpokladu, že jsou nejbližšími příbuznými (ale i v případě, že by byl rod Brachiosaurus parafyletický by to teoreticky problém nebyl, protože parafylie u rodů je nevyhnutelná; ale prakticky, protože kompletní materiál mít nikdy nebudem a zcela jistě přesně nevíme, co je předkem čeho, se snažíme, aby byly ke stejným rodům řazeny opravdu ty druhy, které jsou si blízce příbuzné). O tom, kdy pro nějaký druh vymyslíme nové rodové jméno, rozhodujeme SUBJEKTIVNĚ na základě toho, zda mají hodně společných znaků, respektive nakolik se navzájem liší. Zrovna o tomhle případě se bude psát někdy v příštím JVP, kde má práce práce "in press" ("v tisku") od Mike'a Taylora (o rodové separaci B. altithorax od G. brancai). Ale i kdyby Mike napsal cokoli, pořád to bude jen na nás, kam druh brancai šoupnem. Vlastně moje reakce se týká jen toho, že validita rodu Giraffatitan po téhle práci opravdu může být "akceptovaná"... Jen drobná připomínka/otázka(?) - v článku mluvíš o jakési "domněnce" a já příliš nepochopil, oč se jedná. Proč je to domněnka? Kdo se zde co domnívá?
OdpovědětVymazatDaniel Madzia
Ještě jsem zapomněl... V článku taky píšeš, že B. brancai (popř. G. brancai) je největší druh brachiosaura, což mě celkem zaujalo, protože jsem byl přesvědčený o tom, že větší byl B. altithorax. Jak jsem ale postupně hledal (asi jenom 5 minut, protože mě momentálně čeká jiná práce a strašně se mi do ní tak pozdě nechce), našel jsem zajímavé údaje. Ale paradoxně o větších rozměrech druhu B. altithorax nemusí svědčit scapulocoracoid "ultrasaura" (který Curtice et al. (1996) zařadili pod rod Brachiosaurus), a to ani i když je přibližně 15 % větší než u druhu B. brancai, protože coracoid "ultrasaura" byl menší než u holotypu B. altithorax (viz. zajímavá diskuze na http://svpow.wordpress.com/2007/10/11/brachiosaurus-altithorax-last-four-dorsals/).
OdpovědětVymazatLit.:
Curtice, B. D., Stadtman, K. L. & Curtice, L. J. 1996. A reassessment of Ultrasauros Macintoshi (Jensen, 1985). The continental Jurassic M. Morales (Ed.) Museum of Northern Arizona Bulletin. 60: 87-95.
Daniel Madzia
Ano, při hledání v archivech DML jsem narazil v podstatě na stejný názor: pokud jsou společné znaky druhů Brachiosaurus altithorax a Brachiosaurus/Giraffatitan/Brachiosaurus (Giraffatitan) brancai charakteristické pro všechny bazální titanosauriformy a zároveň tyto dva druhy nesdílí žádné unikátní odvozené znaky, je pravděpodobné, že se jedná o dva samostatné rody [Tim Williams; http://dml.cmnh.org/2004Sep/msg00386.html]. Slovo "domněnka" zde možná není úplně vhodné, jde ale právě o vyjádření tebou již zmiňované subjektivity řazení druhu "brancai" do rodu a podrodu. Proto také nepíšu, že tento názor byl "vyvrácen" nebo "nepotvrzen", ale jen, že není "obecně akceptován" - pokud se tento stav změní třeba právě po příštím JVP, bude určitě možné článek upravit. Pravdou je, že některé zdroje se neshodnou ani na tom, na čem že se shoduje většina :)
OdpovědětVymazatPokud jde o velikost B. brancai (nebo G. brancai), mám na mysli onen známý materiál z Tendaguru Formation (pamatuji si, že Mareš svého času v Záhadě dinosaurů spekuloval o jeho příslušnosti k ultrasaurovi). Exemplář HMN XV2 je znám pouze podle 131 centimetrů dlouhé fibuly neboli kosti lýtkové, která je však o 10% delší než holotyp B. brancai HMN SII. To odpovídá jedinci o 33% těžšímu, než byl typový exemplář. Záměnou hmotnosti s tělesnými rozměry se zřejmě došlo k těm 33 metrům délky. Mnou použité slovo "největší" naštěstí nevylučuje ani hmotnostní kritérium. Zajímavý je i zdroj mých informací - jde o odpověď Mikea Taylora jistému celkem povědomému Vladimíru Sochovi na DML z května 2005.
OdpovědětVymazatJe pěkné, jak člověk vždy narazí na Taylora, když hledá něco o rozměrech brachiosaurů:o) No nic... každopádně na mnou již jednou zmíněné stránce SVPOW Mike Taylor píše, že "B. altithorax seems to be a little more heavily built than B. brancai, based on limb proportions." Sám jsem se rozměrovým otázkám nikdy nějak výrazně nevěnoval, protože si myslím, že je to něco, kde se dá jen spekulovat. Máme samozřejmě materiál, který přibližně říká, jak bylo zvíře velké; a na základě nějakého kompletního příbuzného by se dala propočítat délka na centimetry, ale jaká je pravděpodobnost, že byl živočich opravdu takhle dlouhý, se nikdy nedovíme, protože nám k propočtu přibližné průměrné délky/hmotnosti chybí více než 99,9 % jedinců tohoto druhu. Docela se na Taylorovu publikaci těším, protože o problematice "separace rodů" jsem se Mikem bavil a moc se mi ta diskuze líbila:o)
OdpovědětVymazatDaniel Madzia
Jo, jinak docela nás s Jakubem překvapilo... ne - "zhrozilo" je lepší slovo; když jsme listovali staršími skripty do paleontologie a všimli si, že je v seznamu literatury uvedena Marešova Záhada dinosaurů. Bylo to docela nepříjemné...
OdpovědětVymazatDaniel Madzia
Souhlas, otázky tělesných rozměrů jsou (u velkých sauropodů obzvlášť, zdá se) prakticky nerozhodnutelné. Přesto jsem se rozhodl spornou pasáž v textu zanechat (přinejmenším proto, že bez ní by tato užitečná diskuze nedávala smysl). Pokud jde o Záhadu dinosaurů, nemyslím si, že by to byla tak špatná kniha, ovšem v rámci kategorie populárně-naučných publikací, ne odborných. Jiná věc je, že už je dost neaktuální...
OdpovědětVymazatNetvrdím, že je Záhada dinosaurů "špatná". Jako zdroj informací pro vysokoškolská skripta je ovšem absolutně nevhodná; nejenže není odborná, ale autorovi chybí jakýkoli kritický přístup k problematíkám, a pokud už se někde snaží o uvedení svých názorů, je docela mimo...
OdpovědětVymazatDaniel Madzia
To ano, nejpodstatnějším důvodem může být jeho podání dinosauří fylogeneze (pterosauři patří mezi dinosaury; Saurischia je parafyletická, protože nezahrnuje ptakopánvé; Allosauridae je parafyletická, protože nezahrnuje tyrannosauridy). Ale myslím, že sám Mareš nepočítal s tím, že by se populárně-naučná kniha typu Záhady dostala do skript pro vysoké školy...
OdpovědětVymazat