Klasifikace
Ornithischia
Heterodontosauriformes
Heterodontosauridae
Heterodontosaurinae
Období
spodní jura (hettang až sinemur)
200 - 190 Ma
Velikost
délka 1,2 - 1,3 m
výška až 40 cm
Hmotnost
45 kg
Výskyt
Upper Elliot Formation, distrikt Qacha´s Nek, Lesotho
Druhy
A. consors Hopson, 1975
Synonyma rodu
/
Informace
Abrictosaurus byl malý býložravý ptakopánvý dinosaurus, žijící na území dnešní jižní Afriky. Jedná se o typického představitele heterodontosauridů, primitivních ptakopánvých dinosaurů rozšířených prakticky po celém území bývalého superkontinentu Pangea na přelomu svrchního triasu a spodní jury. Fosilní pozůstatky abriktosaura byly nalezeny na hranicích Lesotha a Jihoafrické republiky. Holotyp s označením UCL B54 je tvořen nekompletní lebkou a postkraniální kostrou a je uložen ve sbírkách University College London. Paleontolog Richard Thulborn považoval tento materiál za nový druh rodu Lycorhinus, jiného heterodontosaurida velmi blízce příbuzného samotnému rodu Heterodontosaurus. Roku 1974 tedy pojmenoval nový druh Lycorhinus consors (latinské "consors" = "společník" nebo "choť), protože se domníval, že vzhledem k absenci špičáků (tzv. kaniniformů) by mohlo jít o samici. Thulborn však nezveřejnil podrobnější popis lebky ani postkraniálních elementů. V roce 1975 si James Hopson povšiml podobnosti mezi heterodontosauridí lebkou UCL A100, Thulbornem původně připsané druhu Lycorhinus angustidens, a materiálem UCL B54. Hopson proto vytvořil nové rodové jméno a zahrnul pod něj oba exempláře - vznikla kombinace Abrictosaurus consors. Rodové jméno, "bdělý ještěr", je vyjádřením Hopsonovy nedůvěry k Thulbornově teorii, podle které heterodontosauridi přečkávali horké a suché letní měsíce v estivaci (letním spánku). U heterodontosauridů jako Abrictosaurus totiž nebyl zaznamenán mechanismus nahrazování zubů, známý od vývojově pokročilejších ptakopánvých i jiných dinosaurů. Proto se předpokládalo, že během krátké periody letního spánku byl obměněn celý chrup, a že k nahrazování zubů tedy docházelo méně často než u jiných plazů. Tuto teorii však vyvrátily CT skeny čelistí heterodontosauridů v různých ontogenetických stadiích (od juvenilních po adultní jedince), o kterých referovala studie Butler et al., 2008. Hopsonův názor se tak ukázal být správným, přestože pouze na základě čelistní anatomie domněnku o estivaci vyvrátit nejde.
Vnitřní příbuzenské vztahy v rámci kladu Heterodontosauridae nejsou zcela objasněné. David B. Norman, Hans-Dieter Sues, Lawrence M. Witmer a Rodolfo A. Coria v knize The Dinosauria 2nd edition uvádějí, že v rámci Heterodontosauridae existuje klad tvořený sesterským taxony Lycorhinus a Heterodontosaurus (někdy bývá tento klad nazýván Heterodontosaurini), které spolu sdílejí přítomnost distálního a mesiálního (= zadního a předního) zoubkování na kaniniformních zubech. Abrictosaurus pak stojí mimo tento klad a je nejbazálnějším zástupcem Heterodontosauridae. Tutéž pozici naznačují i Weishampel a Witmer v první edici The Dinosauria. Sereno, 1986 také naznačuje, že primitivním znakem abriktosaura by mohla být absence kaniniformů. Materiál UCL A100 jimi však disponuje: horní měří 10,5 milimetru na výšku, zatímco spodní je vysoký 17 milimetrů. Zoubkované jsou však pouze na přední straně. Ani jeden kolektiv autorů neuznává validitu rodu Lanasaurus a pokládá jej za pouhý exemplář rodu Lycorhinus. Existují však i kladogramy, podle kterých je právě Lanasaurus nejvíce bazálním heterodontosauridem (jediným, který není zároveň zástupcem Heterodontosaurinae), a Abrictosaurus je jediným heterodontosaurinem, který zároveň není zástupcem Heterodontosaurini.
Richard Thulborn ale předložil zcela odlišnou interpretaci. Podle něj jsou druhy Lycorhinus angustidens, Abrictosaurus consors a Heterodontosaurus tucki i přes četné rozdíly (abriktosaurovy stoličky neměly tak vysokou korunku, jeho přední končetiny nebyly tak silné a u čtvrtého i pátého prstu mu chyběl jeden prstní článek) pouhými druhy rodu Lycorhinus. Ten byl popsán nejdříve a tak by měl podle pravidla priority přednost. Rozhodnutí, který znak je natolik významný, aby podle
něj mohl být popsán nový rod a nikoli jen druh, je však čistě subjektivní. Nezáleží tedy na tom, zda budeme užívat názvy Heterodontosaurus tucki, Abrictosaurus consors a Lycorhinus angustidens, nebo jen Lycorhinus tucki, Lycorhinus consors a Lycorhinus angustidens. Jako "Abrictosaurus sp." byl popsán i jistý zub ze svrchního triasu Švýcarska, materiál ale postrádá jakékoli unikátní znaky abriktosaura a dokonce i heterodontosauridů a ptakopánvch dinosaurů obecně.Abrictosaurus byl také dlouhou dobu pokládán za důkaz sexuálního dimorfizmu u heterodontosauridů. Pravdou je, že kly jsou sexuálně dimorfickým znakem u mnoha žijících zvířat, např. u kabara pižmového, slona indického, mrože nebo mnoha druhů prasat. U těchto druhů jsou kly zpravidla přítomny u samců. Proto byl Abrictosaurus pokládán za samici jiného druhu (vyskytly se teorie jak o lykorhinovi, tak o heterodontosaurovi). Tuto hypotézu vyvrátil až nález materiálu UCL A100, který kly má. Zřejmě se v případě tohoto materiálu jednalo o samce samostatného a validního druhu. Pozdější výzkumy ale zjistily, že v případě UCL B54 se jedná o juvenilního jedince (krátká obličejová část lebky, nesrostlé sakrální obratle). Absence špičáků tak zřejmě byla charakteristická pro mláďata, ne pro jedno pohlaví.
Rekonstrukce
Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Abrictosaurus
The Dinosauria 2nd edition - David B. Weishampel, Peter Dodson, Halszka Osmólska [eds.], 2004
http://www.dinosaurier-info.de/animals/dinosaurs/pages_a/abrictosaurus.php
http://home.online.no/~padron/heterodontosauridae.htm
Zdroj obrázku:
http://www.encyclo123.com/files/800px-Abrictosaurus_dinosaur.png
S tímto popisem úzce souvisí popis rodu Heterodontosaurus, který si můžete prohlédnout zde.
Vítám jakékoli upozornění na chyby v tomto popisu.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Sem můžete napsat svůj komentář ke článku.