Malarguesaurus florenciae, nový rod a druh somfospondyla z Argentiny

Přestože v období svrchní křídy již byli sauropodi vytlačováni úspěšnější skupinou býložravých dinosaurů, ornitopody, existovala velmi úspěšná, různorodá a geograficky rozšířená skupina sauropodů - titanosauři. Do blízkého příbuzenstva této skupiny patřil i sauropod, kterého se týká tento článek - Malarguesaurus florenciae gen. et sp. nov. Pravdou je, že označit popis tohoto dinosaura za "novinku" lze jen obtížně, protože na internetu se vyskytuje už přes měsíc a například na webových stránkách Dinosauria šlo zjistit i relativně podrobné info. Až nyní si však lze online prohlédnout kompletní studii, a to v žurnálu Cretaceous Research. Oficiálně se jedná už o první vydání roku 2009. Studie Bernarda J. González-Rigy a jeho kolektivu se zaměřuje na srovnání kaudální morfologie malarguesaura a jiných titanosauriformních taxonů. Etymologie rodového jména: jedná se o složeninu z názvu argentinského departmentu Malargüe a řeckého slova "sauros" (samozřejmě znamenající "ještěr"). Druhové jméno bylo sauropodovi uděleno na počest paleontologa jménem Florencia Fernández Favarón, který jako první objevil fosilní pozůstatky tohoto druhu.

Malarguesaurus florenciae, gen. et sp. nov., IANIGLA-PV 110/1. Proximální kaudální obratel z předního (A), postranního (B) a zadního (C) pohledu. Celková výška 364 milimetrů; délka centra obratle 145 milimetrů; šířka centra obratle 175 milimetrů; výška centra obratle 157 milimetrů.

Holotyp s označením IANIGLA-PV 110 (písmena jsou zkratkou pro Instituto Argentino de Nivología, Glaciología y Ciencias Ambientales, Colección Paleovertebrados), sestává z nekompletního skeletu zahrnujícího kaudální obratle ze všech částí ocasu, hemapofýzy, dorzální žebra, fragment humeru, nekompletní femur a několik dalších fragmentů kostí. Fosilie pocházejí z jednoho dospělého exempláře. Připojen byl i materiál s označením IANIGLA-PV 111, zahrnující dva kaudální obratle ze zadní části ocasu a nekompletní fibulu (kost lýtkovou). Byl nalezen asi 600 m jižně od původní lokality, nazývané Quebrada Norte. Oba nálezy byly uskutečněny na formaci Portezuelo, ve skupině Neuquén (podskupina Río Neuquén), nacházející se v argentinské provincii Mendoza. Vrstvy, ze kterých nález pochází, jsou datované do svrchní křídy, konkrétně do svrchního turonu až spodního koniaku - stáří se tedy pohybuje okolo 90 milionů let. Fosilizované kosti byly nalezeny sice roztroušené, ale jasně se dalo rozeznat, že patří k sobě. Naprosto neartikulovaný fosilní materiál je možná důsledkem zásahu biologických faktorů jako predátorů a mrchožroutů, kteří mohli roztrhat uhynulé tělo, pro takovou intervenci ale nemáme důkazy: kosti nevykazují žádné otisky zubů. Malarguesaurus je charakterizován následujícím spojením znaků: neurální trny těch ocasních obratlů, které jsou blíže trupu, jsou nasměrovány vertikálně, mají vydutý kaudální okraj a kaudodorzální roh zformovaný do pravého úhlu. Zvláštní stavbou se dále vyznačují ocasní obratle nacházející se ve střední a trupu bližší části ocasu. Zadní kaudální neurální trny mají vydutý a prohloubený dorzální okraj. Na základě rozměrů jednotlivých obratlů lze odhadnout délku živočicha: ta odpovídala asi 20 metrům (obratel z přední části ocasu s označením IANIGLA PV-110/1 měří na výšku 364 milimetrů).

Fylogenetické spojení s dalšími titanosauriformy autoři zjišťovali kladistickou analýzou, ve které analyzovali 102 znaků celkem 23 taxonů. Kladogram zformovaný jako striktní konsensus možných výsledků analýzy ukazuje na polytomii mezi taxony Ligabuesaurus a (Phuwiangosaurus + Malarguesaurus). Polytomie je jev, při kterém uzel neboli místo štěpení vývojové linie má více než dvě "dceřinné větve" (její "dceřinné větve" tvoří sesterské taxony). Autoři ale zdůrazňují, že Ligabuesaurus, Chubutisaurus, Phuwiangosaurus a Malarguesaurus jsou reprezentovány nedostatečným fosilním materiálem k tomu, aby šlo blíže určit příbuznost s jinými rody. Problém totiž nastává s definicí jména Titanosauria: studie Salgado et al., 1997a navrhuje node-based definici, podle které by šlo o posledního společného předka druhu Andesaurus delgadoi, kladu Titanosauridae a všechny jeho potomky. Sereno roku 1998 však toto jméno definoval jako všechny somfospondyly blíže příbuzné rodu Saltasaurus než Euhelopus - jde tedy o stem-based definici, která je širší. Zatímco podle původní Salgadovy definice Ligabuesaurus, Chubutisaurus, Phuwiangosaurus a Malarguesaurus nejsou titanosaury (somfospondylními titanosauriformy ano, titanosaury ne), podle Serenovy definice by do kladu Titanosauria některé ze zmíněných rodů patřit mohly. Výsledný kladogram také potvrzuje hypotézu nastíněnou Upchurchem v letech 1998 a 1999, podle které je Phuwiangosaurus vývojově primitivnějším taxonem než Andesaurus. Podobně - jako somfospondyl primitivnější ("méně odvozený") než Andesaurus - se v González-Rigově analýze jeví i Ligabuesaurus. To odpovídá studii Bonaparte et al., 2006, přestože v ní vyšel tento taxon jako "bazální titanosaurus" kvůli respektování Serenovy definice Titanosauria. Klad Ligabuesaurus + (Phuwiangosaurus + Malarguesaurus) je podle analýzy sesterskou skupinou kladu Titanosauria. Názornější než slovní popis může být samotný kladogram:


Zdroj (včetně obrázků):

González-Riga et al., 2008

Abstrakt studie:

González Riga, Bernardo J.; Previtera, Elena; and Pirrone, Cecilia A. (2008). "Malarguesaurus florenciae gen. et sp. nov., a new titanosauriform (Dinosauria, Sauropoda) from the Upper Cretaceous of Mendoza, Argentina". Cretaceous Research doi:10.1016/j.cretres.2008.06.006.

Malarguesaurus florenciae gen. et sp. nov. is a new and robust somphospondylian titanosauriform (Dinosauria, Sauropoda) from the Neuquén basin, Mendoza Province, Argentina. The specimen comes from Upper Cretaceous strata assigned to the Portezuelo Formation (upper Turonian-lower Coniacian). It includes proximal, middle and distal caudal vertebrae, chevrons, dorsal ribs, and appendicular bones. Malarguesaurus is characterized by the following association of characters: (1) proximal caudal neural spines vertically directed, with a concave caudal border, and a caudodorsal corner forming a right angle; (2) procoelous-opisthoplatyan proximal and middle caudal vertebrae associated with procoelous distal caudal centra; and (3) distal caudal neural spines having a concave and depressed dorsal border. A preliminar cladistic analysis placed (Ligabuesaurus + (Malarguesaurus + Phuwiangosaurus)) as a sister taxon of Titanosauria. Unique among the titanosauriforms, Malarguesaurus has procoelous distal caudal centra associated with procoelous-opisthoplatyan proximal caudals. This discovery is a new evidence of the morphologic diversity of the South American sauropods.