Až do dnešní doby je Sinosauropteryx jedním z vývojově nejprimitivnějších dinosaurů, u kterých je jednoznačně potvrzena existence pernatého integumentu. I ten je velmi primitivní a aerodynamické nepravidelné letky moderních ptáků příliš nepřipomíná - což vedlo některé paleontology i k alternativním a konzervativnějším interpretacím nálezu. Podle studie Theagartena Lingham-Soliara, Alana Feducciii a Xiaolina Wanga z roku 2007 jsou sinosauropterygova "protopera" pouze kolagenovými strukturálními vlákny kůže. Jedním z argumentů mimojiné byla právě absence rozvětvené struktury pera u tělesného pokryvu dinosaura. Závěry této práce ale byly přesvědčivě vyvráceny - v současnosti (12.10.2008) je známo již 20 rodů neptačích dinosaurů se zdokumentovanou přítomností peří, ale ani jeden sauropsid s obdobně zachovalými kolagenovými vlákny kůže. Konkrétní číslo kolísá s tím, jaký způsob analýzy se považuje za skutečně průkazný a také s konkrétním pohledem na fylogenezi teropodů. Klad Alvarezsauridae je totiž někdy řazen mezi "ptačí dinosaury" z kladu Avialae; nové fylogenetické analýzy také mohou zahýbat se vztahem kladu Avialae a skupiny, kterou jsme zvyklí nazývat ptáci. V každém případě v tom Sinosauropteryx "není sám", což byl jeden z hlavních Lingham-Soliarových argumentů. Ačkoli Sinosauropteryx není tak docela prvním neptačím opeřencem - jakési štětiny byly zaznamenány na loketní kosti rodu Avimimus (klad Oviraptorosauria) již roku 1987 - znamenal objev tohoto rodu pro dinosauří paleontologii skutečný převrat. Myšlenka, že peří se vyvinulo ještě před ptáky a zřejmě i před získáním schopnosti letu, už dnes prakticky není zpochybňována (výjimkou potvrzující pravidlo je již zmíněný Alan Feduccia). Paleontologové se sice přesně neshodují (viz článek o "epidexipterygovi" zde), jaký byl prvotní účel tohoto tělesného pokryvu, v každém případě se jak k termoregulaci, tak zlepšení pohybových schopností živočicha hodilo více než k letu.
Nález sinosauropteryga lze také vnímat jako další článek do řetězce, který změnil obecné povědomí o dinosaurech, a který začal již na přelomu šedesátých a sedmdesátých let po nálezu deinonycha. Vše ale dospělo ještě dál: opeřený mohl být (přinejmenším v juvenilním stadiu) i slavný Tyrannosaurus, což by změnilo i relativně nový náhled na dinosaury, zpopularizovaný Jurským parkem. Fosilie zachovalé tak dokonale, aby bylo možno poznat otisky peří, jsou vzácné (vhodné podmínky existují např. v určitých oblastech Číny, odkud také pochází drtivá většina fosilií neptačích opeřenců). Evidence je tak příliš nedostatečná, aby bylo možno určit rozšířenost opeření u neptačích dinosaurů; přesto je celkem pravděpodobné, že tento typ integumentu byl společný všem zástupcům kladu Coelurosauria, a existují i určité indicie (viz materiál AC 1/7), že se mohl vyskytovat i u vývojově daleko primitivnějších teropodů a být tak snad synapomorfií pro celou skupinu Neotheropoda.

Zdroje:
http://forum.wildprehistory.org/viewtopic.php?t=1800
http://en.wikipedia.org/wiki/Sinosauropteryx
http://en.wikipedia.org/wiki/Feathered_dinosaurs
http://news.nationalgeographic.com/news/2007/06/070601-dino-feathers.html
http://dml.cmnh.org/2007May/msg00358.html
Zdroj obrázku:
http://www.prehistoria.piwko.pl/Obrazki/sinosauropteryx2.jpg
Žádné komentáře:
Okomentovat
Sem můžete napsat svůj komentář ke článku.