Epidexipteryx, nový rod dinosaura z Číny a další důkaz pro vznik peří před létáním

Ke konci roku 2007 byla v Daohugou Beds (Ningcheng County, čínská autonomní oblast Vnitřní Mongolsko) nalezena další unikátní fosilie. Stáří pozůstatků bylo určeno na 152 - 168 milionů let. Časové rozpětí je neobvykle široké kvůli dataci sedimentů z Daohugou, které pocházejí z období střední jury až spodní křídy (v případě místa konkrétního nálezu je to střední jura až svrchní jura). Jedná se o nový rod a druh "Epidexipteryx hui", popsaný ve studii zveřejněné 24. září tohoto roku. Na studii se podíleli autoři Fucheng Zhang, Zhonghe Zhou, Xing Xu, Xiaolin Wang a Corwin Sullivan. "Epidexipteryx" je řazen do problematického kladu Scansoriopterygidae, na jehož dalším zařazení se fylogenetické analýzy dosud neshodují. Sami autoři tento klad umisťují pod "ptačí dinosaury" ze skupiny Avialae jako jejich bazální vývojovou linii a sesterský taxon pokročilejší skupiny Aves.

Fylogeneze teropodů s vyznačenou pozicí rodu "Epidexipteryx" podle Zhang et al., 2008.

Holotyp epidexipteryga má označení IVPP V15471 a sestává z nekompletní kostry zhruba o velikosti holuba (za života mohl tento dinosaurus vážit asi 164 gramů). Od jiného zástupce skupiny Scansoriopterygidae, epidendrosaura, se "Epidexipteryx" dost podstatně liší morfologií ocasu: zatímco u epidendrosaura je ocas 3x delší než tělo a skládá se z více než 40 obratlů, u epidexipteryga zabírá jen 70% z délky trupu. Epidexipterygovým nejzvláštnějším znakem je bezesporu unikátní integument, sestávající z dvou typů struktur podobných peří. Jeden typ je v podstatě shodný se strukturami viditelnými u opeřených neptačích dinosaurů a primitivních ptáků - jde o jakési paralelní vláknité štětiny. Druhý typ je pevně připojen k posledním deseti kaudálním segmentům a má centrální osten s nerozvětvenými větvemi. "Epidexipteryx" však postrádá pokročilejší peří podobné tomu u moderních ptáků nebo u jiných opeřených maniraptorů. Tato absence nasvědčuje tomu, že u epidexipteryga mělo peří jiný, neobvyklý účel a také tomu, že tento dinosaurus s jistotou neuměl létat. Jak už naznačil první odstavec článku, "Epidexipteryx" je nejstarším a fylogeneticky nejvíce bazálním teropodem, u kterého je zdokumentována přítomnost peří.

Anatomie epidexipteryga je celkově podivná. Tvar lebky sdílí tento dinosaur s oviraptorosaury - např. poměrně vysokou lebku při pohledu ze strany (výška se rovná 60% délky). Zuby jak ve spodní, tak i v horní čelisti jsou výrazně zakřiveny dopředu, což bylo dosud mezi teropody zaznamenáno jen u ceratosaura rodu Masiakasaurus. Přední zuby jsou mnohem větší než zadní, což pro změnu upomíná na bazální oviraptorosaury a terizinosaury. Pánev je rovněž unikátní kombinací znaků různých jiných teropodů. Poměrem délky mezi kostmi předních končetin připomíná více ptáky.

Jde o další článek v řetězci důkazů pro teorii, že vznik peří u teropodních dinosaurů dalece předcházel vzniku schopnosti letu. "Epidexipteryx" rovněž vyvrací paleontologickou kontroverzi známou jako "temporal paradox", která si všímá faktu, že nejstarší pták, Archaeopteryx (asi 155 Ma) je starší než neptačí dinosauři s pernatým tělesným pokryvem, kteří by teoreticky měli být jeho předky. Nový objev z Číny je ale nejen starší než rod Pedopenna, dosud nejstarší "neptačí opeřenec", ale i starší než Archaeopteryx. Peří se tedy zřejmě nevyvinulo kvůli letu. Předchozí domněnky kladly důraz na aspekt termoregulace, Zhang a jeho kolektiv se ale domnívají, že peří na ocase epidexipteryga sloužilo spíše pro "předvádění se" a za života zvířete mohlo být pokryto pestrými ornamenty. Podle Zhanga, paleontologa z Chinese Academy of Sciences v Pekingu mohly tyto ornamenty plnit několik účelů: přitáhnout pozornost samicí (podobně jako to dnes dělají pávi), odstrašit rivaly nebo vyslat varovný signál k jiným jedincům téhož druhu. Tuto svou teorii autoři promítli i do dinosaurova současného (viz dole) rodového jména - jde o složeninu z řeckých slov epidexi (zobrazovat, předvádět) a pteryx (křídlo, peří). Druhové jméno bylo dinosaurovi uděleno na počest paleontologa jménem Yaoming Hu.


Ke Zhangově teorii o "ozdobném" peří je však skeptický známý paleontolog Luis Chiappe. Ten zdůrazňuje fakt, že evolučních "experimentů" vedoucích ke vzniku "ptačích" adaptací mohlo být více a že různé vývojové větve dosáhly mnoha rozdílných stupňů podobnosti s ptáky. Rovněž podotýká, že peří mohlo plnit jiné aerodynamické funkce bez ohledu na to, jestli živočich s tímto pokryvem uměl létat nebo ne. Podle Chiappeho např. mávání opeřenými křídly mohlo sloužit k rychlejšímu běhu. Přes své výtky uznává, že nová teorie je zajímavým příspěvkem do diskuze, proč se peří vyvinulo dříve než schopnost letu.

Nakonec zbývá podotknout, že jméno "Epidexipteryx" je invalidní a bude zřejmě změněno (proto je také v celém článku psáno v uvozovkách a bez kurzivy). Zhang a jeho kolektiv chtěli svou práci v elektronické podobě předložit na hlavní webové stránky Nature k obvyklému recenznímu řízení, omylem však došlo k umístění na stránku, odkud se práce stala volně dostupnou. Thomas Holtz na DML píše, že podle něj autoři předloží nové jméno namísto toho aktuálního.

Zdroje:

Zhang et al., 2008
http://news.nationalgeographic.com/news/2008/09/080929-bizarre-dinosaur_2.html
http://dml.cmnh.org/2008Oct/msg00008.html

Zdroje obrázků:

Zhang et al., 2008
http://news.nationalgeographic.com/news/2008/10/081022-dinosaur-feathers.html

Abstrakt studie:

Zhang, Fucheng, Zhou, Zhonghe, Xu, Xing, Wang, Xiaolin, and Sullivan, Corwin. A bizarre Jurassic maniraptoran from China with elongate ribbon-like feathers. Available from Nature Precedings (2008)

Recent coelurosaurian discoveries have greatly enriched our knowledge of the dinosaur-bird transition, but all reported taxa close to this transition are from relatively well-known coelurosaurian groups (1-3). Here we report a new basal avialan, Epidexipteryx hui gen. et sp. nov., from the Middle-Late Jurassic of Inner Mongolia, China. This new species is characterized by an unexpected combination of characters seen in several different theropod groups, particularly the Oviraptorosauria. Phylogenetic analysis shows it to be the sister taxon to Epidendrosaurus (4,5), forming a new clade at the base of Avialae (6). Epidexipteryx also possesses two pairs of elongate ribbon-like tail feathers (ETFs), and its limbs lack contour feathers for flight. This finding shows that a member of the avialan lineage experimented with integumentary ornamentation as early as the Middle-Late Jurassic, and provides further evidence relating to this important aspect of the transition from non-avian theropods to birds.

Editováno 24. října 2008 - přidána rekonstrukce dinosaura.