"Nejstarší dinosauří stopy" zřejmě vůbec nepatří dinosaurům

O nálezu 243 milionů let starých stop, patřících údajně dinosaurům, jsem psal nedávno - 4. října - zde. Upozorňoval jsem na nutnost počáteční skepse, ačkoli - kdyby se objev potrvdil - se mohlo jednat o jeden z nejvýznamnějších objevů nového tisíciletí v dinosauří paleontologii. Tato varianta ovšem není příliš pravděpodobná.

Stopy otisknuté ve vápenci blízko malého města Bernburg ve východním Německu jsou dlouhé 35 cm a patřily tedy relativně velkému živočichovi - podle zprávy Spiegel Online se mohla hmotnost jejich původce pohybovat mezi 600 a 800 kilogramy. Domněnku, že jde o dinosaura, poprvé vyslovil jejich nálezce, německý paleontolog Cajus Diedrich. Podle něj se podařilo najít nejstaršího dinosaura, chybějící evoluční spojení mezi primitivními plazy z éry prvohor a dokonale adaptovanými dinosaury. Diedrich se rovněž zmínil o prosauropodech - do této skupiny, o jejímž postavení (resp. monofyletismu) se stále vedou spory, patří i nejstarší dnes známí dinosauři, jejichž fosilie (o 13 milionů let mladší než německé stopy) byly nalezeny na Madagaskaru. Diedrichova teorie se ovšem mezi dalšími paleontology - nijak překvapivě - nesetkala s žádnou podporou. Podle Hartmuta Haubolda "je to jako kdyby někdo našel 10 milionů let starý kámen a prohlásil jej za pěstní klín vyrobený člověkem". Rovněž zdůrazňuje současný předpoklad, že dinosauři neexistovali ještě 15 milionů let poté, co Diedrichův "mezičlánek" otiskl své končetiny do země. Haubold věří, že spornou sérii stop po sobě zanechalo Chirotherium, což je ichnotaxonomické pojmenování spodnotriasového archosaura. Stopy chirotheria jsou známy z Německa už po dlouhou dobu a datování odpovídá. Míru příbuznosti tohoto živočicha s dinosaury nebo jejich předky však nelze blíže určit. Skeptický je rovněž Martin Sander z Universität Bonn (mimojiné jeden z autorů studie o gigantismu sauropodů, o které jsem na blog napsal předevčírem). Ten zdůrazňuje, že první dinosauři byli mnohem menší živočichové - asi o velikosti dnešních varanů. Je velmi nepravděpodobné, že by první dinosaurus byl tak velký. Sander zároveň vysvětluje, že s materiálem pouze v podobě série stop je velmi obtížné dělat závěry o novém dinosaurovi. K tomu by byla potřebná kostra.

Přestože první dinosauři skutečně mohli žít v tomto období (míněno před 240 až 245 miliony let), je téměř vyloučeno, že série stop od Bernburgu patří dinosaurovi.

Podstatně zjednodušený náhled na evoluci archosaurů, opatřený časovou osou. Právě zde vynikl časový rozpor mezi bernburgským nálezem a prokázaným výskytem prvních dinosaurů.

Předmět celého stopu - jedna z 243 milionů let starých stop nalezených minulý rok přibližně 140 km od Berlína.

Zdroj (včetně obrázku):

http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,583116,00.html

Poznámka: smazal jsem článek "Žili dinosauři už na přelomu permu a triasu" z 11. září 2008, protože se týkal stejného tématu, jako novější a obsáhlejší článek "243 milionů let staré stopy z Německa údajně patří dinosaurům".