Unikátní studie o dinosauřích podvodech: jak rozeznat podvrh od fosilie

Vzhledem k unikátnímu postavení dinosaurů mezi vymřelými živočichy (z hlediska zájmu veřejnosti) není divu, že některé fosilie byly "upraveny" nebo kompletně zfalšovány pro zvýšení jejich komerční hodnoty. Tento problém se sice netýká jen dinosaurů (viz zřejmě nejznámější paleo-omyl, Piltdownský člověk), ale právě falzifikáty dinosauřích fosilií jsou předmětem nové studie. Nejvíce problematické je samotné rozeznání "nálezu" založeného na skutečné fosilii od padělku, který byl celý uměle vyroben a nemá tudíž žádnou vědeckou hodnotu. Jaké techniky pro tento úkol studie navrhuje? Kromě obligátního podrobného prozkoumání se ke slovu dostávají i technologie jako rentgenové záření, počítačová tomografie a ultrafialové světlo; významná může být i úloha chemické analýzy. Studie upozorňuje na obtížnou detekci fosilních "Frankensteinů", sestavených z několika různých druhů živočichů, případně několika jedinců stejného druhu. Autoři studie - Octávio Mateus, Martin Overbeeke a Francisco Rita - rovněž připomínají případ nechvalně známého "archaeoraptora", který se stal objektem velkého zájmu médií včetně důvěryhodných zdrojů typu National Geographic a Nature. Bohužel se převratný spojovací článek mezi teropody a ptáky ukázal být jen "slepencem" skeletů primitivního ptáka rodu Yanornis a dromaeosaurida rodu Microraptor.

Autoři označují za cíl své nové studie právě rozeznání podvodů tohoto typu. "Frankensteinovské fosilie" může odhalit pohled pouhým okem, případně za asistence mikroskopu. U fosilií, ve kterých byly kosti několika jedinců stejného druhu složeny do jediného exempláře, lze rozeznat barevné odchylky dané rozdíly při procesu fosilizace; tyto odchylky jsou však relativně malé. Mnohem výraznějším klíčem pro rozeznání padělku je stupeň kompletnosti kostry. Skutečné kompletní fosilie sice nejsou vědě neznámé, jejich nálezy jsou ale nesmírně vzácné. Padělatelé však logicky předpokládají, že kompletní nález je cennější než fragmentární, a proto jsou jimi vyrobené produkty zpravidla dokonalejší než skutečné fosilie - praskliny jsou spojeny lepidlem, voskem nebo jiným materiálem. Pomocí stereomikroskopu lze takový materiál snadno rozeznat od skutečné kosti podle textury povrchu, odrazivosti a barvy.

Uměle vyrobený skapulakorakoid rodu Psittacosaurus: prostřední část je výrazně tmavší než okolí, načervenalé trhliny (ve skutečnosti vyplněné voskem) kontrastují s hnědými trhlinami viditelnými na jiných místech kosti.

Zdroj (včetně obrázku):

Mateus, Overbeeke & Rita, 2008

Abstrakt studie:

Mateus, O., Overbeeke, M., and Rita, F. 2008. Dinosaur frauds, hoaxes and 'Frankensteins': how to distinguish fake and genuine vertebrate fossils.
Journal of Paleontological Techniques 2:1-5.

Dinosaurs and other fossils have been artificially enhanced, or totally forged, to increase their commercial value. The most problematic forgeries to detect are based on original fossils that are artificially assembled. Several techniques are suggested for detecting hoaxes: detailed visual examination, chemical analysis, Xray or CT-scan, and ultraviolet light. It is recommended that museums and paleontological researchers do not purchase and/or trade fossils lacking clear provenience information. Exceptions to that general rule should be closely examined using techniques described herein.