Kvalita dinosauřích fosilií se mění podle data objevu

Narozdíl od většiny studií, o kterých sem píšu je nová studie Michaela J. Bentona spíše statistikou než podrobným popisem nového objevu. Benton, profesor paleontologie obratlovců na University of Bristol poukazuje v abstraktu své nové studie na fakt, že velký zájem o dinosaury během posledních 30 let mohl vést ke zlepšení špatných postupů při pojmenovávání nových dinosauřích druhů. Po celých 130 let - od dvacátých let 19. století do 50. let století dvacátého - byla většina nově popsaných dinosauřích druhů popsána podle nekompletního, fragmentárního materiálu. Po roce 1960 se však situace výrazně zlepšila: většina nových druhů je popsána na základě kompletní lebky nebo celé kostry, někdy dokonce na materiálu pocházejícím od několika jedinců téhož druhu. Tento posun v kvalitě typového materiálu koresponduje s něčím, co Benton nazývá "explozivní renesancí zájmu o dinosaury". Prudce rovněž vzrostl počet popsaných dinosauřích rodů během jednoho roku - z tří nebo čtyř během padesátých let na třicet nebo i více v současnosti. Kvalita fosilního materiálu se liší podle kontinentu - nejvyšší kvalitu vykazují nálezy ze Severní Ameriky, následuje Asie, Jižní Amerika, Afrika a nakonec Evropa. Zatímco starý kontinent je z paleontologického hlediska vyčerpaný, Severní Amerika a Asie nadále skrývají neuvěřitelně bohaté zásoby nových objevů.

Editace ze 7. října 2008:

Výsledky studie profesora Bentona jsou rovněž předmětem článku, který se objevil - vzhledem k zaměstnání M. Bentona samozřejmě nijak překvapivě - na webových stránkách University of Bristol. Článek mimojiné uvádí celkový počet dinosauřích druhů, jejichž původní popisy Benton analyzoval (pokud se údaj vztahuje k datu, kdy byla práce publikována v Biology Letters, jde o 17. září 2008) - 1047. Výsledky svého výzkumu Benton komentoval mimojiné následující větou: "Prokletím dinosaurologova života je druh popsaný na základě nekompletního exempláře." Zdůrazňuje také přílišnou horlivost paleontologů viktoriánské éry a během "války o kosti", která se odehrávala mezi lety 1870 a 1890 a kdy byla nová jména paleontology udílena "každé jednotlivé kosti nohy, zubu nebo lebce, která jim přišla do cesty". Pozdější výzkumy s kompletnějšími exempláři odhalily množství synonym a počet druhů tak z 1000 klesl na 500.

Zdroj:

http://forum.wildprehistory.org/
http://www.bristol.ac.uk/news/2008/5905.html

Abstrakt studie:

Benton, M.J. 2008. Fossil quality and naming dinosaurs. Biol. Lett.
doi:10.1098/rsbl.2008.0402

The intense interest in dinosaurs through the past 30 years might have led to an increase in poor practice in naming new species. A review of the data shows that the reverse is the case. For 130 years, from the 1820s to the 1950s, most new species of dinosaurs were based on scrappy and incomplete material. After 1960, the majority of new species have been based on complete skulls or skeletons, and sometimes on materials from several individuals. This switch in the quality of type specimens corresponds to the recent explosive renaissance of interest in dinosaurs, during which the number of new species named per year has risen, from three or four in the 1950s, to thirty or more today. The pattern of specimen quality varies by continent, with the highest proportion of new species based on good material in North America, then Asia, then South America, then Africa and finally Europe. This ranking reflects a complex pattern of perhaps overstudy in Europe, immensely rich reserves of new dinosaur materials in North America and Asia, and a relative paucity in South America and Africa.