Ornithodira Blog: [popis] Argentinosaurus

září 06, 2008

[popis] Argentinosaurus

Argentinosaurus

Klasifikace
Sauropodomorpha
Sauropoda
Eusauropoda
Neosauropoda
Macronaria
Camarasauromorpha
Titanosauriformes
Somphospondyli
Titanosauria
Lithostrotia
Saltasauridae

Období
spodní až svrchní křída (alb, cenoman)
112,2 - 93,5 Ma

Délka
30 - 37 m

Hmotnost
70 - ?100 tun

Druhy
A. huinculensis Bonaparte & Coria, 1993

Synonyma rodu
/

Informace
Největší dostatečně známý dinosaurus patřil mezi titanosaury a žil asi před 100 miliony lety na území dnešní Patagonie. Jeho rodové jméno samozřejmě odkazuje na zemi odkud známe jeho fosílie, Argentinu, druhové jméno - "huinculensis" - pak konkrétně na Plaza Huincul, město, blízko kterého byl nalezen holotyp.

Argentinosaurova velikost je sporná, jelikož z tohoto živočicha známe jen část fosílií. Z velikosti kosti holenní za pomoci humerotibiálního poměru u lépe známých příbuzných jako Aegyptosaurus, Argyrosaurus, Aeolosaurus, Saltasaurus a Patagosaurus byla vypočtena velikost humeru na 181 cm, což odpovídá výšce dospělého muže. Femur pak měl minimálně 240 cm a byl tak o tři decimetry větší než femur brachiosaura. Z těchto měřítek vyplývají skutečně obří rozměry: až 37 m na délku a hmotnost kolem 80 - 100 tun. Podobné délky mohl dosahovat i rod Supersaurus, ten však byl jako diplodokid stavěn mnohem méně masivněji. Rozměry argentinosaura jsou ale nejisté. Podle přezkoumání fosílií byly odhady rozměrů nedávno výrazně sníženy. Pokud by se Argentinosaurus stavbou těla podobal svému příbuznému z rodu Saltasaurus, spolu s kterým patří do kladu Saltasauridae, měřil by "jen" 30 m, což se ukazuje jako nejreálnější hodnota, kterou mnoho zdrojů potvrzuje. Nejmenší odhad je 22 - 26 m délky (podle Mickeyho Mortimera). Hmotnost argentinosaura se odhaduje na 80 - 100 tun s tím, že největší jedinci snad mohli překonat i 110 tun, což už se blíží biomechanickému hmotnostnímu limitu pro suchozemského živočicha. I hmotnost byla nedávnými propočty snížena na 73 tun, většina zdrojů se ale opět drží starších údajů. Velkých hodnot mohla dosahovat i argentinosaurova výška. U titanosaurů totiž dodnes neznáme jistý limit pro zvednutí krku - pravděpodobně ho mohli zvednout o něco více než diplodokidi (úhel max. 20° se zemí), ale zase o něco méně než brachiosauridi (úhel max. 50° se zemí). Vzhledem k výšce v kohoutku a předpokládané délce krku je limit na asi 12 m a pokud by se Argentinosaurus stavbou těla skutečně podobal saltasaurovi, měl by maximálně 10 m výšky.

Otázkou však je, zda Argentinosaurus a jemu podobní obří sauropodi krk vůbec zvedali? Mohl být Argentinosaurus teplokrevný, či přesněji endotermní? "Pokud zvedal hlavu (Argentinosaurus), nejspíš ne", řekl National Geographic Dennis Claussen z Miamské univerzity. Aby jeho srdce dokázalo vypumpovat krev do výšky oněch 15 m, muselo by mít stěny silné půl metru a vážit šest tun. Nebyl by to příliš efektivní orgán - pravděpodobnější by bylo, že Argentinosaurus byl ektotermní. Zřejmě jako ostatní velcí sauropodi byl, avšak pro zvedání krku bylo hlavní překážkou kloubení, pumpování krve mohlo být řešeno i jinými cestami.

V devadesátých letech nebylo o argentinosaurovi příliš slyšet, protože titul největšího terestrického živočicha držel diplodocidní "Seismosaurus". Ten ale byl ve skutečnosti mnohem kratší než první odhady, které se pohybovaly i kolem hodnoty 50 m. V roce 2005 byl však z Patagonie popsán nový gigant, Puertasaurus reuili. I když je to rovněž fragmentární obr, jeho fosílie včetně obratlů 168 cm širokých jsou ještě větší a masivnější než ty argentinosaurovy. Jeho post také ohrožují rody Bruhathkayosaurus a diplodocidní Amphicoelias, oproti těm však z argentinosaura známe nesrovnatelně kompletnější materiál.

Holotyp argentinosaura s označením PVPH-1 sestává z neurálního oblouku 1.(?) dorzálního obratle, jehož šířka by v nejširší části byla 129 cm, nekompletního 2.(?) a 3.(?) obratle - velikost fragmentů 490 mm, druhý dorzální obratel by i s neurálními ostny měl na výšku 159 cm a měl dobře zachované tělo obratle a neurální oblouk, dále z 3 nekompletních zadních částí dalších tří dorzálních obratlů (500, 450 a 450 mm), části žebra, prvního kaudálního obratle, křížového žebra a nekompletní holenní kosti (tibia), dlouhé vcelku asi 155 cm. Výskyt argentinosaurových fosílií je ve vrstvách z přelomu spodní a svrchní křídy ve formaci Rio Limay v argentinské provincii Neuquen.

Rekonstrukce