Duriavenator, nový rod teropoda (redeskripce druhu Megalosaurus hesperis)

Nová studie Rogera Bensona se zabývá redeskripcí druhu ‘Megalosaurus’ hesperis, známého ze střednějurské formace (stupeň bajoc) Inferior Oolite v jižní Anglii (hrabství Dorset). Jde již o druhou Bensonovu studii zabývající se rodem Megalosaurus v tomto roce - ta první se zabývala validitou typového druhu M. bucklandii. Abstrakt nové studie v krátkosti zmiňuje několik znaků, kterými se ‘M.’ hesperis liší od lektotypu rodu Megalosaurus, sestávajícího z pravé kosti zubní neboli dentale (v případě megalosaura autor popisu nestanovil holotyp, byl proto v pozdější době stanoven náhradní typ, vybraný však z originálního materiálu - takový typ se nazývá lektotyp). Na základě těchto znaků Benson popsal nový rod, Duriavenator. Pokud jde o etymologii, "Duria" je latinský ekvivalent názvu "Dorset", zatímco "venator" znamená "lovec" - čili "lovec z Dorsetu". Nově vytvořená kombinace D. hesperis je unikátní dvěma autapomorfiemi horní čelisti. Některé znaky v anatomii dostupného materiálu D. hesperis potvrzují pozici tohoto druhu uvnitř kladu Tetanurae, a některé z nich snad umožňují i bližší určení: jeden znak patří mezi synapomorfie spinosauroidů (vhodnější by vzhledem k pozici megalosaura v nových fylogenetických analýzách a pravidlu priority snad byl výraz "megalosauroidů"). Další znak zase abstrakt uvádí jako synapomorfii kladů Spinosauridae a Megalosauridae (v rámci - opět - Megalosauroidea). Starší doklady o existenci tetanur sice již byly předloženy, jejich klasifikace ale byla později vyvrácena. D. hesperi tak nasvědčuje tomu, že tetanury, dominantní klad dravých dinosaurů vládnoucí ekosystémům až do konce křídy, vznikly již v rané fázi střední jury.

Zdroj:

http://www.mapress.com/zootaxa/2008/f/z01931p067f.pdf

Abstrakt studie:

Benson, R.B.J. (2008). "A redescription of "Megalosaurus" hesperis (Dinosauria, Theropoda) from the Inferior Oolite (Bajocian, Middle Jurassic) of Dorset, United Kingdom". Zootaxa 1931: 57-67.

‘Megalosaurus’ hesperis from the Inferior Oolite (Bajocian, Middle Jurassic) of Dorset, UK is redescribed. Several features of ‘M.’ hesperis demonstrate that it is distinct from the lectotype dentary of Megalosaurus: an enlarged, subcircular third alveolus and subcylindrical, anteriorly inclined anterior dentary teeth; an anterior Meckelian foramen located almost directly anterior to the posterior Meckelian foramen; low interdental plates; and a prominent lip bounding the Meckelian groove ventrally, anterior to the Meckelian fossa. Therefore a new genus, Duriavenator, is erected to form the new combination D. hesperis. D. hesperis possesses two autapomorphies of the maxilla: a deep groove on dorsal surface of the jugal process containing numerous pneumatic foramina; and an array of small foramina in the ventral part of the articular surface for the premaxilla. Several features confirm the tetanuran affinities of D. hesperis: a prominent anterior process of the maxilla; the presence of band-like dental enamel wrinkles; the maxillary 'fenestra' is present but takes the form of an imperforate fossa (a spinosauroid synapomorphy); and the paradental groove is wide anteriorly, defining a distinct gap between the interdental plates and the medial wall of the dentary (a synapomorphy of Spinosauridae + Megalosauridae). Older records of tetanurans have been proposed, but most of these have been refuted and detailed re-examination of other early reports is warranted to establish the date of origin of this clade. An early Middle Jurassic origin of tetanurans is preferred.