Citlivost čichu tyrannosaura a dalších teropodů

Nový výzkum týkající se čichu teropodních dinosaurů a primitivních ptáků byl publikován v britském žurnálu Proceedings of the Royal Society B. Na nové studii, jejíž výsledky mohou doplnit naše současné poznatky o evoluci ptáků se podílí Darla Zelenitsky, postgraduální studentka z University of Calgary a François Therrien, kurátor paleoekologie dinosaurů v Royal Tyrell Museum (Drumheller, Kanada). Jejich závěry dokazují, že čich byl pro teropody původně velmi důležitým smyslem. Podle zdrojů druhé kategorie nich měl mít slavný svrchnokřídový predátor Tyrannosaurus rex nejlepší čich ze všech masožravých dinosaurů. Takové tvrzení je samozřejmě absurdní - známe pouze zlomek druhů teropodů a z ještě daleko menšího množství se dochoval kompletní kraniální skelet, aby bylo možné porovnat velikost olfaktorických laloků - oblastí mozku vyhodnocující pachy. Ve skutečnosti je tyrannosaurovo "vedení" v citlivosti čichu potvrzeno jen mezi 21 druhy teropodů - takové množství taxonů analyzovala studie. Jedná se např. o zástupce rodů Giganotosaurus, Carcharodontosaurus, Ornithomimus, Velociraptor a Archaeopteryx. Paleontologové pochopitelně nemají možnost zjistit velikost konkrétních mozkových center přímo z měkkých tkání, ale o tvaru a velikosti mozku může mnoho informací napovědět i počítačová tomografie mozkové dutiny.

Závěry nového výzkumu ale příliš nepomáhají při řešení již poměrně dlouho trvajícího dilematu týkající ho se tyrannosaurovy potravy: jednalo se o mrchožrouta nebo aktivního predátora? Sám Therrien zastává druhou, v současnosti více favorizovanou hypotézu. Ačkoli uznává, že první varianta by mohla být logicky zdůvodněna (díky dobrému čichu mohl Tyrannosaurus najít hnijící mršiny na velmi velké ploše), dokazuje na příkladech ze současných ekosystémů, že mrchožrout nemusí mít nutně dobrý čich. Dobrým příkladem jsou supi, kteří narozdíl od kondorů využívají k hledání potravy spíše zrak než čich. Therrien se tak kloní k závěru, podle kterého vynikající čich umožňoval zvířeti především lokalizovat živou kořist za horších světelných podmínek, navigovat se ve svém rozsáhlém teritoriu nebo prostě nalézt potravu. Na novou studii tak lze nahlížet jako na další střípek v mozaice, která umožňuje "T-rexe" interpretovat jako mediálně tolik oblíbeného "stroje na zabíjení" - s dokonalým čichem, zrakem a neuvěřitelně silným skusem čelistí (z toho poslední dva atributy potvrdily už dřívější studie) muselo jít skutečně o velice nebezpečného predátora. Velmi dobrý čich měl také další ze zkoumaných teropodů, Velociraptor. "Imitátor ptáků" Ornithomimus a bizarní Oviraptor naproti tomu měli čich daleko méně vyvinutý. To snad mohlo být způsobeno jejich odlišnou potravou - zatímco Tyrannosaurus i Velociraptor byli výluční dravci, Ornithomimus inklinoval k omnivorii a oviraptorův zobák se rovněž podle některých teorií hodil spíše k "louskání" ulit měkkýšů. Citlivostí svého čichu se někde mezi tyrannosauridy a oviraptoridy pohybovali ceratosauři, allosauroidi, bazální tyrannosauroidi, troodontidi a bazální ptáci.

Z primitivních ptáků měl dobrý čich měl např. rod Archaeopteryx - velikost jeho olfaktorických laloků je plně srovnatelná s většinou ostatních teropodů. Patrný rozdíl oproti recentním ptákům, o nichž se obecně soudí, že jejich čich je vyvinutý jen velmi málo, přiměl Therriena ke spekulaci, že se čich začal zhoršovat až během evoluce pokročilejších druhů. V současnosti se ale objevují výzkumy, podle kterých ptačí čich rozhodně není podřadný a tak si tato skupina malých agilních teropodů své "dědictví" možná zachovala do současnosti.

Zdroje:

http://www.sciencedaily.com/releases/2008/10/081028205650.htm
http://www.dose.ca/news/story.html?id=064cdca6-fc43-4063-a45b-6a5ac23cfcaf
http://www.scientificblogging.com/news_releases/how_swell_was_t_rex_sense_smell
http://www.msnbc.msn.com/id/27426933/

Abstrakt studie:

Zelenitsky, D.K., Therrien, F., and Kobayashi, Y. 2008. Olfactory acuity in theropods: palaeobiological and evolutionary implications. Proceedings of the Royal Society of London B. doi: 10.1098/rspb.2008.1075.

This research presents the first quantitative evaluation of the olfactory acuity in extinct theropod dinosaurs. Olfactory ratios (i.e. the ratio of the greatest diameter of the olfactory bulb to the greatest diameter of the cerebral hemisphere) are analysed in order to infer the olfactory acuity and behavioural traits in theropods, as well as to identify phylogenetic trends in olfaction within Theropoda. A phylogenetically corrected regression of olfactory ratio to body mass reveals that, relative to predicted values, the olfactory bulbs of (i) tyrannosaurids and dromaeosaurids are significantly larger, (ii) ornithomimosaurs and oviraptorids are significantly smaller, and (iii) ceratosaurians, allosauroids, basal tyrannosauroids, troodontids and basal birds are within the 95% CI. Relative to other theropods, olfactory acuity was high in tyrannosaurids and dromaeosaurids and therefore olfaction would have played an important role in their ecology, possibly for activities in low-light conditions, locating food, or for navigation within large home ranges. Olfactory acuity was the lowest in ornithomimosaurs and oviraptorids, suggesting a reduced reliance on olfaction and perhaps an omnivorous diet in these theropods. Phylogenetic trends in olfaction among theropods reveal that olfactory acuity did not decrease in the ancestry of birds, as troodontids, dromaeosaurids and primitive birds possessed typical or high olfactory acuity. Thus, the sense of smell must have remained important in primitive birds and its presumed decrease associated with the increased importance of sight did not occur until later among more derived birds.