Ornithodira Blog: [popis] Quetzalcoatlus

září 09, 2008

[popis] Quetzalcoatlus

Opravil Daniel Madzia

Quetzalcoatlus

Klasifikace
Pterosauria
Macronychoptera
Caelidracones
Breviquartossa
Pterodactyloidea
Azhdarchoidea
Neoazhdarchia
Azhdarchidae

Období
svrchní křída (kampán, maastricht)
84-65,5 Ma

Délka; rozpětí křídel
5 m; 10-18(?) m

Hmotnost
80-250(?) kg

Výskyt
formace Javelina, Big Bend National Park, Texas, USA
Alberta, Kanada

Druhy
Q. northropi Lawson, 1975
Q. sp.

Synonyma rodu
= Quetzalcoatus Nessov, 1991
= Quetzalkoatlus Nessov & Yarkov, 1989

Informace
Obří azhdarchid Quetzalcoatlus northropi (rodové jméno odkazuje na aztéckého boha-jitřenku v podobě okřídleného hada, duhové pak na leteckou firmu Northrop) byl možná největším létajícím živočichem všech dob. Ptáci se nepřiblížili ani polovině rozpětí tohoto ultralightu druhohor. Už v začátcích se tato hodnota odhadovala na 12 m, ale Quetzalcoatlus zmátl svými neuvěřitelnými rozměry i vědce - odhady narostly až na 18 m a to už by přece bylo "nepřekonatelnou překážkou" pro ovladatelný let. Proto byly jeho rozměry sníženy a většinou se uvádí, že měřil 10 -11 či opět 12 m. Nicméně podle nových nálezů, např. stop z Mexika (ačkoli holotyp druhu Quetzalcoatlus northropi byl nalezen ve formaci Javelina v západním Texasu, pravděpodobně to byl kosmopolitní druh), dle Davida Martilla z University of Portsmouth prokazatelně 18 m dosahoval.

I letové schopnosti měl Quetzalcoatlus navzdory své velikosti vynikající, stejně jako ostatní pterosauři. Rovněž mohl uletět tisíce kilometrů bez mezipřistání, a to na pouhých několik mávnutí křídel - tedy za minimálního výdeje energie (ačkoli je nepravděpodobné, že by snesl velké deště nad oceánnem bez možnosti úkrytu). Jeho využívání termiky by mu mohli závidět jak ptáci, tak větroně. Dávno zastaralé jsou představy, podle kterých obří pterosauři museli neohrabaně "spadnout" ze skály, aby mohli vzlétnout. Ve skutečnosti vzhledem k ploše křídel (ačkoli Quetzalcoatlus je měl kvůli plachtění velmi dlouhé a úzké - ne širší než 2 m, pořád jejich plocha mohla dosáhnout i 30 čtverečních metrů, což je srovnatelné se stíhačem F-16) mohl Quetzalcoatlus snadno vzlétnout, kdy se mu jen zachtělo. Jeho letové schopnosti také dokázaly pokusy s šestimetrovým modelem, kdy bylo dokázáno, že dovedl velmi efektivně plachtit.

Quetzalcoatlus northropi měl podobně jako jiní azhdarchoidové na hlavě malý kostěný hřeben, který mohl hrát roli kormidla nebo relevantního znaku při sexuálním výběru. Neměl zřejmě zvláštní nároky na životní prostředí, mohl se živit sladkovodními členovci a hlavně zdechlinami dinosaurů (odtud výstižné pojmenování "supodrak"). Jeho zobák, zabírající délkou až třetinu těla, byl ideálním nástrojem k proniknutí několik centimetrů silnou kůží. Mohl si zřejmě ukousnout pořádné sousto, protože pokud extrapolujeme "nosnost" některých současných dravých ptáků, pak Quetzalcoatlus mohl unést i 70 kg, což odpovídá váze dospělého člověka. Podle některých teorií mohl Q. northropi i aktivně lovit např. menší kachnozobé dinosaury, zápas by mu však mohl způsobit vážná poranění (ultratenká létací blána pterosaurů byla narozdíl od ptačího peří složená z živých buněk; menší trhliny se tedy mohly zahojit, větší poškození však znamenalo ztrátu schopnosti letu a tím faktickou smrt). Pravděpodobně si netroufl na víc než menší savce.

Stejně jako většina ostatních pterodaktyloidů měl i Quetzalcoatlus velice krátký ocas, nepřesahující zřejmě druhou létající blánu nataženou mezi zadníma nohama. Velká část jeho křídel také byla napjatá na extrémně prodlouženém čtvrtém prstu. Krk byl dlouhý a tenký, nepříliš ohebný. Krční obratle byly velice protáhlé, měřily na délku až 1 m a stejně jako ostatní pterosaurovy kosti byly vyplněny vzduchovými dutinami k odlehčení. Ačkoli je Quetzalcoatlus jedním z nejpopulárnějších pterosaurů - dokazuje to i jeho výskyt ve filmové trilogii Dinotopia (jako "Skybax") nebo v Putování s dinosaury v epizodě Konec dynastie - formálně je nepopsaný a technicky vzato by se mělo jednat o nomen nudum ("nahé jméno"); Lawson totiž uvedl jen zcela nepostačující popis. Ten však uvedl roku 1991 ruský paleontolog Lev Alexandrovič Nessov při popisu rodu Quetzalcoatus, který byl později s Lawsonovým kvecalkoatlem synonymizován.

Kromě druhu Q. northropi známe ze svrchní křídy kanadské Alberty ještě dosud nepopsaný druh Q. sp., o kterém nejsou známy žádné bližší informace. Je možné, že synonymem kvecalkoatla je i Arambourgiania philadelphiae, která spolu s hatzegopterygem a kvecalkoatlem patří do "obří trojky" gigantických azhdarchidů. Jediný, 75 cm dlouhý obratel nalezený Arambourgem v Jordánsku, stačil k odhadu rozpětí mezi 13-15 m. Pokud by Arambourgiania se svou složitou taxonomickou historií byla na základě nových objevů nebo studií synonymizována s kvecalkoatlem, což není v současné době všeobecně zastávaným názorem, vyskytl by se zřejmě problém s platností obou rodů. Arambourgiania byla (pod rodovým názvem Titanopteryx, který byl však dříve obsazen hmyzem) popsána o 16 let dříve něž Quetzalcoatlus. Ten je však mnohem kompletnější.

Rekonstrukce