Ornithodira Blog: [popis] Pachycephalosaurus

září 09, 2008

[popis] Pachycephalosaurus

Opravil Daniel Madzia

Pachycephalosaurus

Klasifikace
Ornithischia
Heterodontosauriformes
Genasauria
Cerapoda
Marginocephalia
Pachycephalosauria
Pachycephalosauridae
Pachycephalosaurinae

Období
svrchní křída (maastricht)
71 - 65,5 Ma

Velikost
délka 4,5 - 5,5 m
výška 1,7 m

Hmotnost
430 - 500 kg

Výskyt
Lance Formation, Montana, Wyoming a Jižní Dakota, USA
Hell Creek Formation, Montana, USA

Druhy
P. wyomingensis (Gilmore, 1931)

Synonyma rodu
Pachycephalosaurus Brown & Schlaikjer, 1943
?= Tylosteus Leidy, 1872 (materiál není diagnostický)

P. wyomingensis (Gilmore, 1931)
= Troodon wyomingensis Gilmore, 1931?
= Tylosteus ornatus Leidy, 1872 (materiál není diagnostický)
= Pachycephalosaurus grangeri Brown & Schlaikjer, 1943
= Pachycephalosaurus reinheimeri Brown & Schlaikjer, 1943

Informace
Pachycephalosaurus (rodové jméno pochází z řečtiny a znamená "tlustolebý ještěr") je rod pachycefalosauridního ptakopánvého dinosaura ze západu Severní Ameriky, který byl jedním z posledních neptačích dinosaurů a vymřel až na přelomu křídy a třetihor před 65,5 miliony let. Jeho fosilizované pozůstatky byly objeveny na západě Spojených států - ve Wyomingu, Montaně a Jižní Dakotě. Pachycephalosaurus byl bipedním, relativně malým živočichem, ačkoli byl největším známým zástupcem celého kladu Pachycephalosauria. Není přesně známo, čím se Pachycephalosaurus živil, lze předpokládat, že stejně jako u většiny ptakopánvých to byly rostliny. Jeho velmi malé zuby ale neumožňovaly tak efektivní žvýkání, jak tomu bylo např. u hadrosauridů. Pravděpodobně se tedy živil různorodou stravou včetně listů, semen, plodů a hmyzu.

Pachycephalosaurus měřil okolo 5 m a jeho hmotnost zřejmě nepřesáhla půl tuny. Pro tento rod se vyskytují často nereálné odhady tělesných rozměrů (hmotnost až 2 tuny na anglické wikipedii, pouhých 115 kg při nereálné délce 9 m na webu National Geographic). Jeho nejcharakterističtějším znakem je extrémně silná lebeční kost (až 25 cm). Ze zadní strany této masivní kostěné kopule vyčnívaly různé drobnější kostěné výčnělky a malé rohy, které spíše než ostré byly tupé. Lebka dinosaura byla krátká, s dopředu směrujícími kulatými očními otvory. Pachycephalosaurus měl zřejmě dobrý zrak a byl schopen binokulárního vidění. Tlama byla malá a končila špičatým zobákem. Zuby byly malé, ostré, pilovité a měly listovitý tvar. Hodily se zřejmě pro řezání tuhých rostlin. Anatomie pachycefalosaura je vzhledem k dochovaným fosiliím známa jen nedostatečně a např. délka těla se odhaduje posle nálezů jiných pachycefalosauridů. Měl zřejmě relativně krátký, silný, typicky prohnutý krk, krátké přední končetiny, objemné tělo, dlouhé zadní nohy a masivní ocas, který pravděpodobně kvůli zkostnatělým šlachám nebyl příliš ohebný.

Pachycephalosaurus je pochopitelně zástupcem kladu Pachycephalosauridae. V rámci Pachycephalosaurini mu je nejblíže příbuzný Stygimoloch (který je také specifikátorem v definici tohoto kladu) a Dracorex. Tyto dva rody jsou ale podle některých názorů juvenilními formami samotného pachycefalosaura.

Prvni fosilie pachycefalosaura možná byly nalezeny již na počátku padesátých let 19. století. Již v roce 1859 nebo 1860 byla ve formaci Lance v jihovýchodní Montaně nalezena fosilie, kterou popsal Joseph Leidy roku 1872 jako druh Tylosteus ornatus. Domníval se, že jde o osteoderm jakéhosi plaza nebo pásovci podobnému živočichovi. Podle studií provedených o více než století později se jedná o squamosal (kost v zadní části lebky) pachycefalosaura, včetně typických kostěných výčnělků shodných s jinými nalezenými exempláři tohoto dinosaura. Podle pravidel názvosloví stanovených ICZN by pojmenování Tylosteus mělo mít přednost, ale vzhledem k tomu, že bylo založeno na nediagnostickém materiálu bez podrobnějších geografických a stratigrafických informací, se používá mladší jméno Pachycephalosaurus. Navíc tento exemplář s označením ANSP 8568 je podle R. Sullivana podobnější dracorexovi než pachycefalosaurovi. Jak už ale bylo zmíněno, tyto dva rody mohou být v budoucnu synonymizovány. P. wyomingensis, typový (a jediný validní) druh rodu Pachycephalosaurus popsal C. W. Gilmore roku 1931 na základě části lebky s označením USNM 12031. Gilmore však nový druh přisoudil rodu Troodon. Když na základě kompletnějšího materiálu roku 1943 paleontolog Barnum Brown spolu s E. M. Schlaikjerem popsali nový rod Pachycephalosaurus, přiřadili druh "T." wyomingensis svému novému rodu jako typový druh. Ještě téhož roku popsali dva další druhy tohoto rodu: P. grangeri a P. reinheimeri. Od roku 1983 jsou tyto druhy považovány za synonyma P. wyomingensis.

Paleontologové se v minulosti domnívali, že Pachycephalosaurus a jeho příbuzní mohli svou masivní lebeční kost používat jako beranidlo při četných soubojích, podobně jako to dnes dělají ovce tlustorohé nebo pižmoň severní. Po krátkém rozeběhu měl následovat prudký úder hlavami o sebe. To ale pravděpodobně není možné. Kostěná kopule neobsahovala žádné dutiny, které by fungovaly jako tlumič nárazu a pohltily kinetickou energii. Krk pachycefalosaura byl navíc prohnutý do tvaru písmene S nebo U, ne přímý, takže se ke srážení příliš nehodil. Cervikální páteř by si Pachycephalosaurus zničil už po pěti srážkách, nemluvě o poškození mozku. V tomto ohledu se ale paleontologové neshodují a lze pravděpodobně čekat studie dokazující opak. Možná že pachycefalosauři své hlavy používali jen k šetrnějšímu přetlačování.

Rekonstrukce