Ornithodira Blog: [popis] Hatzegopteryx

září 05, 2008

[popis] Hatzegopteryx

Hatzegopteryx

Klasifikace
Pterosauria
Macronychoptera
Caelidracones
Breviquartossa
Pterodactyloidea
Azhdarchoidea
Neoazhdarchia
Azhdarchidae

Období
svrchní křída (maastricht)
71 - 65 Ma

Velikost
rozpětí křídel 11 - 14 m
výška až 5 m
délka lebky až 3 m

Hmotnost
100 - 300 kg

Výskyt
Formace Densuy-Ciula, západní Rumunsko

Druhy
H. thambema Buffetaut, Grigorescu & Sciki, 2002

Synonyma rodu
/

Informace
Hatzegopteryx je azhdarchid objevený v rumunské Transylvánii, z konkrétního místa nálezu je odvozeno i jeho rodové jméno ("křídlo z Hatzegu"). Druhové jméno je odvozeno z řeckého slova pro "monstrum". Fosilní materiál tohoto rodu je tvořen fragmenty lebky, levým humerem a jinými fosilizovanými pozůstatky; je také možné, že 35,5 cm dlouhý femur nalezený nedaleko rovněž patří tomuto rodu. Z těchto pozůstatků vyplývá velikost okolo 12 m, což je v podstatě shodné s dalšími azhdarchidy ze svrchní křídy, jako byl Quetzalcoatlus nebo Arambourgiana. Podle odhadů britského paleontologa Marka Wittona, prezentovaných mimo jiné na Dinosaur Mailing List (23.4.2007, 15:35), je dokonce rod Hatzegopteryx s maximálním rozpětím až 14 m největším pterosaurem vůbec.

Mark Witton se také spolu s Darrenem Naishem ve studii publikované v časopisu PLoS ONE pokusili vyvrátit dosavadní teorie o složení potravy hatzegopteryga a jeho příbuzných z čeledi Azhdarchidae. Až dosud se předpokládalo, že podobně jako současní zobouni mohli azhdarchidi rozrývat dolní čelistí hladinu a sbírat ryby přímo v letu, ale Witton s Naishem poukazují na absenci 30 anatomických adaptací, které ovšem ptáci živící se tímto způsobem mají. Polovina všech nálezů azhdarchidů navíc byla učiněna v oblastech, které byly od volného moře relativně daleko. Alternativní teorii, podle které se tito pterosauři živili vybíráním měkkýšů z bahna u pobřeží sladkovodních jezer nebo vybíráním ryb z jezerních mělčin zase Witton a Naish zamítají kvůli malé ploše nohou a polštářkům, které jsou adaptací pro pohyb na pevném povrchu. Autoři studie proto navrhli, že spíše než zobounům nebo albatrosům se azhdarchidi mohli způsobem života a získávání potravy podobat čápům marabu nebo zoborožcům. Tato nová hypotéza je plně slučitelná s dřívějším předpokladem, že významnou část potravy velkých pterosaurů tvořily mršiny. Witton ale předpokládá, že např. právě Hatzegopteryx mohl aktivně lovit i menší dinosaury:

Hatzegopteryx měl robustní lebku s masivními čelistmi, která svým zvláštním kloubením čelistí více než blízce příbuzného quetzalcoatla přípomíná rod Pteranodon. Zatímco mnoho jiných pterosaurů mělo lebku odlehčenou a složenou z jemných plátů a přepážek, kraniální kosti hatzegopteryga jsou robustní a s vyvýšenými oblastmi pro upnutí svalů. Buffetaut a jeho spolupracovníci se domnívají, že lebka tohoto rodu musela být odlehčena nějakým nekonvenčním způsobem. Zároveň navrhli, že by nezbytné odlehčení mohla zajišťovat samotná vnitřní struktura kostí, které byly plné dírek až 1 cm dlouhých, oddělených sítí velmi jemných trámců (trabeculae). Taková struktura byla zaznamenána u kostí hatzegopterygova křídla. Autoři popisu poznamenali, že tyto kosti, výrazně odlišné od lebek jiných pterosaurů, svou strukturou připomínaly polystyren.

Rekonstrukce