září 09, 2008

"Nejinteligentnější" dinosaurus

Je velmi těžké určit, co by mělo být měřítkem inteligence, zvláště u vyhynulých zvířat. Pravděpodobně nejinteligentnějším dinosaurem všech dob je Corvus moneduloides, endemický druh vrány žijící na tichomořském ostrově Nová Kaledonie a přilehlých menších ostrůvcích. Tito v pralese žijící teropodi jsou údajně v používání nástrojů na úrovni minimálně šimpanzů. Dokáží hledat vhodné objekty a pak si je upravit do podoby funkčních nástrojů. Výzkumy s odchovem mláďat dokázaly, že tato schopnost je vrozená, nikoli získaná vycvičením. Na druhou stranu novokaledonské vrány žijící na určitém místě používaly jiné nástroje, než vrány žijící na jiných místech. S nadsázkou se tak někdy mluví o vraní kultuře. Výzkumy Alexe Taylora a jeho kolegů z University of Auckland zase dokazují, že vrány zvládají i kombinované použití nástrojů - dokáží si opatřit jeden nástroj pomocí druhého. Nevedly si o nic hůře než primáti. Někdy se dokonce mluví i o tom, že vrány chápou význam světel na semaforech. Je záhadou, proč se tyto schopnosti vyvinuly u jediného druhu.

Zřejmě nejchytřejší dinosaurus používá hned několik typů nástrojů, schovává si je do skrýše a v případě potřeby si je opět "vyzvedne".

Obecně jsou však velmi inteligentní všichni příslušníci skupiny Corvidae (krkavcovití) - vrány, havrani, sojky nebo straky. V pomyslném "dinosauřím žebříčku inteligence" by následovali sokolovití a jestřábi, za nimi pak datlovití. Tyto závěry vychází z míry kreativity, kterou jsou tito živočichové schopni vyvinout, aby se dostali k potravě. Ačkoli se obecně tvrdí, že papoušci navzdory své schopnosti imitovat různé zvuky včetně lidského hlasu příliš inteligentní nejsou, není to úplná pravda. Papoušci mají vzhledem k velikosti těla relativně velký mozek. Jejich "nejchytřejším" zástupcem je zřejmě Nestor notabilis (Nestor Kea) žijící pouze na Jižním ostrově Nového Zélandu. Podle některých zdrojů je údajně ještě inteligentnější než novokaledonské vrány. V každém případě si i on dovede vyrobit improvizované nástroje. Tato schopnost, původně přisuzovaná jen člověku, šimpanzi a gorile, je zřejmě mezi ptáky rozšířená mnohem více, než se předpokládá.

Kandidát č. 2 - novozélandský papoušek Nestor Kea. Kromě faktu, že se jedná o jediného papouška, který je schopný živit se i masem, si dokáže vyrobit nástroje a vykazuje velmi složité sociální chování.

Pokud jde o vyhynulé dinosaury, zde je vyvozování závěrů o inteligenci mnohem spekulativnější. Pravděpodobně nemá smysl zabývat se poměrem hmotnosti mozku k hmotnosti celého těla. Pak se samozřejmě menší zvířata budou jevit jako inteligentnější než ta velká. Oblíbeným údajem bývá, že u největších sauropodů byl tento poměr i 1:100 000. O moc lépe na tom nebyl Stegosaurus, který sice nedosahoval rozměrů gigantických sauropodů, ale mozek měl ještě menší než oni (o zvláštním rozdělení nervové soustavy u tohoto rodu viz níže). Stegosaurův mozek bývá s oblibou přirovnáván k vlašskému ořechu, a poměr mezi hmotností mozku a hmotností těla u něj vycházel na 1:50 000. Tato čísla ale v podstatě nemají význam. Zjednodušeně řečeno, velké tělo nepotřebuje nutně větší mozek. I kdyby stegosauři a sauropodi byli zcela tupí, jednalo se o výborně adaptované živočichy, kteří zde žili desítky milionů let. Homo sapiens sapiens zde se svým fantastickým poměrem hmotnosti mozku ku hmotnosti těla 1:40 žije kolem 200 000 let. Pokud by navíc ťento poměr byl faktickým měřítkem inteligence, technickou civilizaci by nevytvořili lidé, ale malí ptáci, jejichž tělo je někdy jen 12x těžší než jejich mozek.

Lepším ukazatelem inteligence je EQ, čili encefalizační kvocient. Lehce zjednodušeně - jedná se o relativní velikost mozku porovnávanou s velikostí mozku zvířete o stejné hmotnosti v poměru k objemu těla. Dinosaury většinou porovnáváme s krokodýly, protože ti jsou nejbližšími žijícími příbuznými dinosaurů. Někdy je zase referenčním živočichem recentní dinosaurus (např. pštros emu). Je samozřejmě nutné mít z konkrétního porovnávaného dinosaura zachovanou mozkovnu. Podle ní je možné určit přibližnou velikost mozku - buď počítačovým zobrazením, nebo jednoduší metodou - výlitkem.

Číslu 1 se bude rovnat hypotetický krokodýl s hmotností totožnou s průměrným zástupcem právě porovnávané skupiny dinosaurů. Jako nejméně inteligentní ze srovnání podle očekávání vyjdou bazální sauropodomorfové. Prosauropod rodu Massospondylus (jehož popis zde na blogu můžete najít) se pak stává rekordmanem s EQ 0,05. To znamená, že krokodýl stejné velikosti má mozek přibližně 20x větší. Větší a vývojově pokročilejší příbuzní massospondyla na tom nejsou o moc lépe. EQ sauropodů se pohybuje v rozmezí 0,2 - 0,6; hypotetický krokodýl stejné velikosti by tak sauropody překonal. "Obrnění" dinosauři - ankylosauři a stegosauři mají EQ zhruba stejné - v rozsahu 0,5 - 0,7. Rohaté ceratopy už můžeme prohlásit za majitele stejně velkého mozku, jaký by měl srovnatelně velký krokodýl - EQ této skupiny je 0,7 - 0,9. Někdy se ovšem dodává údaj o výjimečné hodnotě až 2,1. Ornitopodi, rychlí dvounozí býložravci, své obrněné ptakopánvé příbuzné výrazně překonávají s EQ 0,9 - 1,5; přičemž horní číslo rozmezí někdy zní dokonce až 2,8.

Dravci jsou obecně inteligentnější než býložravci, a dinosauři nejsou výjimkou. EQ velkých masožravců (jako byli např. tyrannosauridi) dosahovalo hodnoty až 2,2. Pro karnosaury, jako byl třeba Allosaurus, zní odhad 1 - 1,9. Menší dravci, jako třeba deinonychosauři nebo ornitomimosauři, museli při lovu vykazovat značný stupeň kooperace a tím i inteligence. Dlouho byl za rekordmana považován troodontid Troodon formosus, jehož EQ bylo odhadováno na 5,8 nebo dokonce až na 6,48. Jeho blízcí příbuzní, dromaeosauři, ho ale s EQ 5,5 - 8,6 podle novějších odhadů překonávají. Absolutní hvězdou, hotovým géniem svrchní křídy se ale stává Bambiraptor feinbergorum. Tento dromaeosaurid dlouhý necelý jeden metr a vážící sotva dva kilogramy měl EQ v rozsahu 12,5 - 13,8. Jeho mozek byl skoro 14x větší než mozek obdobně velkého krokodýla. Bambiraptor je také jediným známým neptačím dinosaurem, jehož EQ je vyšší než 1, pokud jako referenční zvíře použijeme současného ptáka.

Oduševnělý pohled 75 milionů let starého génia jménem Bambiraptor feinbergorum. A mimochodem, ano, skutečně je pojmenován po kresleném srnečkovi.

Jen pro zajímavost - hodnoty encefalizačního kvocientu pro konkrétní rody, pokud jako srovnávací živočich bude použit pták:

Allosaurus (Franzosa, 2004) ~0,27 - 0,42
Acrocanthosaurus (Franzosa, 2004; pers. mass est.) 0,415
Carcharodontosaurus (Franzosa, 2004; pers. mass est.) 0,206*
Tyrannosaurus (Franzosa, 2004; pers. mass est.) 0,468
Dromiceiomimus (Franzosa, 2004; pers. mass est.) 0,568
Citipati (Franzosa, 2004) 0,317
Saurornithoides junior (Franzosa, 2004; pers. mass est.) 0,550
Troodon (Franzosa, 2004) 0,691
Bambiraptor (Burnham, 2004) ~1.2-1.4
Archaeopteryx (Alonso et al., 2004; pers. mass est.) 0,418

*Hodnota EQ pro karcharodontosaura je neobvykle malá, protože se nezachovala část lebky (nad olfaktorickými laloky).

Je třeba dodat, že odhady "duševních schopností" vymřelých živočichů budou vždy jenom spekulacemi, ačkoli jsou do jisté míry podpořené studiemi anatomie. Nikdo nedokáže s přesností říci, jaký fyziologický faktor odpovídá míře inteligence. Může to být hustota synapsí (spojení mezi neurony), nebo také plocha mozkové kůry. V obou případech jde o něco, co nemáme šanci zjistit z fosilizovaných koster. Vztah EQ a inteligence není prokázaný. Tato hodnota nám tedy fakticky sděluje jen velmi málo. V každém případě existují dinosauři, jejichž inteligence se té savčí velmi blíží, a těmi jsou již zmíněné skupiny současných ptáků.

Poslední částí tohoto článku, byť s nejinteligentnějším dinosaurem souvisí jen nepřímo, je objasnění "dvou mozků" stegosaura. Samozřejmě že se nejednalo o další mozek, jen o nervové centrum v oblasti pánve, přebírající inervaci (propojení nervovými vlákny) zadních končetin a ocasu. Spekuluje se i o dalším důvodu - pokud by se vegetativní nervová centra oddělila od mozku, lebka mohla být menší a tím obtížněji napadnutelná.

Zdroje:

http://dml.cmnh.org/2006Feb/msg00176.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Stegosaurus
The Kingfisher Illustrated Dinosaur Encyclopedia - David Burnie, 2001
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=7044
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/8F17F073545993B3C125733A005381E6
Socha, V. 2008. Dinosauři: hlupáci, nebo géniové? Svĕt 3/2008, 14-16.

Zdroje obrázků:

http://ideje.cz/uploads/image/data/206.jpg
http://papousci.chovzvirat.com/img/druhy/nestor-kea.jpg
http://aenocyon.blogspot.com/

1 komentář:

  1. A co raptor (velociraptor)? Ti také byli inteligentní.

    OdpovědětVymazat

Sem můžete napsat svůj komentář ke článku.