Pohled na dinosaury se ale neustále mění. Nové objevy Johna Ostroma a Roberta Bakkera v šedesátých a sedmdesátých letech vyvrátily představy o dinosaurech jako pomalých, studenokrevných tvorech - jenže přesně takto vypadají dinosauři na Zallingerově malbě The Age of Reptiles. Umělecká hodnota malby zůstává neměnná, ale jako věrohodná rekonstrukce dinosaurů už posloužit nemůže. Dinosauři na ní tahají ocasy po zemi, nohy jsou postaveny směrem do stran, páteř dvounohých dinosaurů je spíše ve vertikální než horizontální pozici, sauropod je zobrazen jako ve vodě žijící živočich, barva kůže je jednotvárně šedá nebo hnědá, teropodům chybí peří apod. Muzeum se proto rozhodlo malbu "updatovat".
Pochopitelně se nepřemalovala celá gigantická plocha o 164 metrech čtverečních, ale muzeum instalovalo do Great Hall interaktivní dotykové displeje s virtuální verzí ohromné malby, díky kterým budou návštěvnící moct srovnat pohled na dinosaury ve čtyřicátých letech dvacátého století a desátých letech století jednadvacátého.
Zde je zobrazen konkrétní úsek, nejnázorněji dokumentující velkou změnu.
1) Sopky vs. meteorit a sopky. Ve čtyřicátých letech se vyhynutí dinosaurů přičítalo prudkým změnám klimatu v důsledku enormní vulkanické aktivity. V současnosti nejrozšířenější názor stále přikládá sopkám určitou úlohu, jako hlavní příčinu vymření většiny dinosaurů ale vidí impakt meteoritu nebo jádra komety. V tomto směru je paradoxně možná správnější stará malba, jelikož nová teorie přičítá katastrofu K/T velkému soptění v oblasti Dekkánské plošiny v Indii a meteorit měl zasadit už jen "ránu z milosti".
2) Tyrannosaurus - šedý a bez peří vs. ochmýřený a pestrobarevný. Není důvod domnívat se, že měl Tyrannosaurus šedožlutou kůži. Více než plazům byl podobný ptákům a pro barvu jeho těla to zřejmě platilo též. Dnes je navíc prokázáno, že subadultní tyrannosauři byli opeření. Spíše než o dokonale aerodynamické asymetrické letky dnešních ptáků šlo o chmýří podobné pštrosím mláďatům, ale opeřený byl. Další důležitou změnou je horizontální pozice páteře, kdy dlouhý ocas vyvažuje masivní tělo a hlavu.
3) Triceratops mnoha změn nedoznal. Jako dinosauří ekvivalent dnešního nosorožce pravděpodobně nehýřil barvami. Rozhodně však měl nohy kolmo pod tělem, podobně jako dnešní savci. Nová virtuální "malba" ale především triceratopa znázorňuje jako agilní zvíře, které nebylo pro tyrannosaura snadnou kořistí.
4) Přítomnost ornitopodů. Tito dinosauři byli i na samém konci svrchní křídy hojně rozšířeni a není důvod, proč by zde měli chybět. "Updatovaná" malba znázorňuje velké stádo těchto živočichů na jejich dlouhé migraci za potravou.
5) Rostlinstvo. Období jara ve svrchní křídě nebylo tak okázalé. Kvetoucí rostliny sice existovaly již dlouho, mnoho z nich ale bylo malých a nenápadných.
6) Záměna ankylosaurů. Ani zde není změna tak jasně patrná. Na nové verzi má živočich snad jen pestřejší barvu kůže a nohy kolmo pod tělem tak, jak mají být. Aby se ale zdůraznil tok času na malbě, byl Ankylosaurus, současník tyrannosaura, nahrazen svým primitivnějším příbuzným rodu Sauropelta z kladu Nodosauridae, který žil před 110 miliony let, tedy o 50 milionů let dříve.
7) Palmy vs. cykasy. Jak podotknul paleobotanik Leo Hickey, většina vegetace na původní malbě je bohužel úplně špatná a naprosto anachronická s daným geologickým obdobím. Přítomnost širokolisté vegetace je nepochopitelná. Hickey dokonce tvrdí, že "Rudy (Zallinger) vskutku neměl dobrý cit pro stromy".
8) V minulosti byla rozšířená představa o tom, že velcí sauropodi jako "Brontosaurus" museli být pro svou hmotnost nadnášeni vodou. Podle této domněnky byli sauropodi jezerními živočichy, kteří své hlavy s vysoko položenými nozdrami (což je rovněž vyvrácená představa) používali jako dýchací trubici. Tlak vody by jim ale ve skutečnosti znemožnil dýchání. Sauropodi byli suchozemskými živočichy.
9) Známá kontroverze "Apatosaurus vs. Brontosaurus". Zde odkážu na minulý článek: http://david-cerny.blogspot.com/2008/09/popis-apatosaurus.html. Je možné, že zanedlouho bude rod Brontosaurus opět validní, v každém případě smontovaná kostra "brontosaura" - podle které byl zřejmě namalován sauropod na původní malbě - nikdy nebyla pozůstatkem existujícího živočicha.
10) Opeřený Deinonychus. Přinejmenším coelurosauři byli opeření (ačkoli někteří mohli peří druhotně ztratit) a dnes již známe 19 rodů neptačích dinosaurů, u nichž je prokázána existence peří. Deinonychus mezi ně sice nepatří, ale přítomnost pernatého integumentu je u něj vysoce pravděpodobná.
11) Primární složkou stravy apatosaura byla nízká vegetace. Spekuluje se však o tom, že se dokázal postavit na zadní nohy a opřený o ocas se mohl pást i v korunách tehdejších stromů. Leo Hickey tvrdí, že stálezelené araukarie s jehličím soustředěným vysoko nad povrchem se mohly vyvinout jako obrana proti apatosaurovi a jiným sauropodům.
12) Ani Stegosaurus se příliš nezměnil. Dnes už víme, že netahal ocas po zemi, což vedlo k napřímení páteře na nové verzi The Age of Reptiles, a také lépe známe rozmístění plátů na jeho hřbetu. Byly poopraveny i již zmíněné detaily jako je plazí postavení nohou nebo barva kůže.
Pohled na celou malbu The Age of Reptiles.
Jednou ale i současný pohled na vzhled a stavbu dinosaurů zastará. Bylo by zajímavé vidět, jaké budou rekonstrukce těchto živočichů v roce 2070. Změnit se může hodně. Konkrétní příklady? Je možné, že v budoucnosti bude prokázána přítomnost integumentu podobného chlupům současných savců u ptakopánvých dinosaurů. Triceratops, Sauropelta a Stegosaurus s holou kůží budou neaktuální podobně, jako by dnes byla rekonstrukce neopeřeného velociraptora. Několik indicií o takovém tělesném pokryvu máme už dnes, jeho rozšíření mezi dinosaury je ale prozatím otázkou spekulací.
Zdroje:
http://forum.wildprehistory.org/
http://www.yalealumnimagazine.com/issues/2008_05/dinos.html
Zdroje obrázků:
http://www.yalealumnimagazine.com/issues/2008_05/dinos.html
http://www.linesandcolors.com/2008/08/24/rudolph-zallinger/
Žádné komentáře:
Okomentovat
Sem můžete napsat svůj komentář ke článku.