února 24, 2009

Dinosauři a pevninský most mezi Laurasií a Gondwanou ve spodní křídě

Dinosauři z Pyrenejského poloostrova jsou v nové studii José Canuda a kolektivu zmiňováni jako možný důkaz pro propojení, jenž zřejmě ještě ve spodní křídě existovalo mezi dvěma superkontinety - Gondwanou a Laurasií. Některé křídové taxony byly interpretovány jako mající výhradně "gondwanský", příp. "laurasijský" původ, protože z těchto kontinentů pocházela většina z jejich dochovaného materiálu. Příležitostný výskyt těchto taxonů mimo jejich "domovské" kontinenty byl často vysvětlován rozptýlením z původního místa výskytu, ke kterému mělo dojít prostřednictvím pevninských mostů neurčité polohy. Příkladem takového rozptylu mohou být spodnokřídoví dinosauři z Evropy a Afriky. Určité evropské taxony měly mít podle dřívějších interpretací svůj původ v Gondwaně. Pokud budeme pohlížet na výskyt těchto dinosaurů na obou pevninských celcích jako na výsledek spojení, které v určité době mohlo existovat mezi Laurasií a západní Gondwanou, můžeme rozptyl považovat za dobré vysvětlení. Předpokládalo se, že interkontinentální most mezi Afrikou a Evropou byl tvořen souostrovím, jehož část tvořil také dnešní Pyrenejský poloostrov. Tato interpretace vznikla ze staršího názoru, podle kterého podobný most existoval již ve svrchní juře a který vysvětloval výskyt shodných taxonů ornitopodních dinosaurů v Africe i Evropě. Na jižním pobřeží Pyrenejského poloostrova ale už na konci spodní jury začalo období tektonického neklidu, což vedlo k vytvoření sedimentární brázdy s hlubokomořskou sedimentací v oblasti známé jako "Subbetic zone" (odpovídá tzv. Betic Cordillera v jižním Španělsku, západně od Gibraltaru). Rozdíly v pozorované dinosauří fauně ze západní Gondwany a Pyrenejského poloostrova v období spodní křídy (konkrétně valanginu, hauterivu a berriasu, což jsou stupně, které zahrnuje autory použitý pojem "Neocomian") mohou být vysvětleny pomocí endemismu a lokálních vymírání. Ostrovy, které formovaly iberskou desku, byly v této době Gondwaně nejbližším výběžkem Laurasie, takže zde ale existovalo oddělení v podobě několik set kilometrů širokého pásma volného moře bez ostrovů. Takovou bariéru by dinosauři zřejmě překonali jen těžko. Podle autorů tak postrádáme důkazy o spodnokřídovém propojení Gondwany a Laurasie skrz Pyrenejský poloostrov. Tato situace se ale podle nich mohla změnit na přelomu barremu a aptu (tzn. zhruba před 121 miliony let). Některé taxony, které byly v Evropě přítomny v období hauterivu až barremu, jsou zaznamenány v Gondwaně v době začínajícího aptu. Přes alternativní způsoby interpretace (např. kompletnější záznam na přelomu barremu a aptu) nemůže být spojení mezi oběma superkontinenty v tomto období vyloučeno. Geologická podpora této teorie z Pyrenejského poloostrova ale opět chybí, takže pevninský most se zřejmě nacházel spíše v jihovýchodní Itálii. V této oblasti existují horniny s dinosauřími pozůstatky, které na konci barremu tvořily pobřežní mělčiny.

Zdroj:

http://forum.wildprehistory.org/

Abstrakt studie:

Canudo, J.I., Barco, J.L., Pereda-Suberbiola, X., Ruiz-Omeñaca, J.I., Salgado, L., Torcida Fernández-Baldor, F., and Gasulla, J.M. 2009. What Iberian dinosaurs reveal about the bridge said to exist between Gondwana and Laurasia in the Early Cretaceous. Bulletin de la Société Géologique de France 180(1):5-11. doi: 10.2113/gssgfbull.180.1.5.

Some Cretaceous dinosaur taxa with a broad enough record on the continents of the northern hemisphere (Laurasia) or in the southern continents (Gondwana) have been interpreted as Laurasian or Gondwanan in origin. The occasional presence of these taxa outside Laurasia or Gondwana respectively has frequently been explained in terms of dispersal from their place of origin by means of land bridges that are indeterminate in location and character. One example of such a dispersal event is provided by the Early Cretaceous dinosaurs of Europe and Africa. Certain European taxa have been interpreted as having their origin in Gondwana. If we regard these presences common to both areas as being the result of a point of communication between Laurasia and western Gondwana or at least of sporadic flows in both directions during the Early Cretaceous, we may opt for dispersal as an explanation. It has been assumed that there was an intercontinental bridge between Africa and Europe passing through the archipelago of which Iberia formed a part. This interpretation emerged from the idea that such a bridge existed in the Late Jurassic, explaining the presence of similar ornithopod dinosaurs in Africa and Europe. However, from the end of the Early Jurassic a period of "rift" began on the southern Iberian margin, entailing the formation of a sedimentary furrow with pelagic sedimentation in what is known as the Subbetic zone. Moreover, the differences in the observed dinosaur fauna between western Gondwana and the Iberian Peninsula in the Neocomian can be explained as the result of endemism and regional extinctions. The archipelago that formed the Iberian plate was Laurasia’s closest continental mass to Gondwana during the Neocomian, yet there was still a separation of several hundred kilometres of open ocean without islands. Such a barrier would seem difficult for dinosaurs to overcome. As such, we lack proof of communication between the two supercontinents via Iberia during the Neocomian. The situation appears to change in the Barremian-Aptian transition. Some of the taxa present in the Hauterivian-Barremian of Europe are recorded in Gondwana from the Aptian onwards. This can possibly be explained in terms of the more complete record that exists, but it cannot be ruled out that a communication was established between Gondwana and Laurasia at the end of the Barremian. For the time being, we lack geological support for this bridge in Iberia, yet it might be located in Apulia, where there is a great development of shallow-shelf carbonates with dinosaur remains from the period in question.

4 komentáře:

  1. No... tady bych, Davide, možná trochu polemizoval nad tím nadpisem... oni jí vyvracejí, ale také potvrzují :) Je pravděpodobné, že ten most v určité době existoval a pak zase mizel, a že třeba nebyl přesně tam, kde se původně předpokládalo, na té teorii faunálního rozptylu nic nemění - neumím si upřímně řečeno představit jiné vysvětlení faunální podobnosti poměrně blízkých regionů, i když náležejícím k jiným kontinentům :) Jirka

    OdpovědětVymazat
  2. Chápu, nadpis sám o sobě není nejpřesnější - asi se nechám inspirovat nadpisem samotné studie s použitím slovíčka "odhalují". Šlo mi čistě o to, že spojení mezi Laurasií a Gondwanou zřejmě neexistovalo v původně předpokládaném "Neocomianu".

    OdpovědětVymazat
  3. KTERÝ MASOŽRAVÝ DINOSAURUS JE NEJVĚTŠÍ?

    OdpovědětVymazat
  4. To s tématem zrovna nesouvisí, že? V každém případě, byl to Spinosaurus aegyptiacus, popsaný Stromerem roku 1915. Většinou se délka udává na 16 až 18 metrů a odhady hmotnosti kolísají mezi 4 a 9 tunami, ale Therrien & Henderson, 2007 přisli s odhadem 14,34 m a 20 887 kilogramů, odvozeným z 1,75 m dlouhé lebky. Zároveň ale dodávají, že možné jsou i podstatně menší hodnoty - 12,57 m a 12 tun (díky čemuž by spinosaura délkou překonal Giganotosaurus carolinii, Mapusaurus roseae i Tyrannosaurus rex). Existují ale ještě větší odhady. Exemplář spinosaura MSNM V4047 mohl měřit i 20 - 21 metrů. Navíc údajně existuje i nekompletní spodní čelist, která pochází z lebky dlouhé 2,5 metru. Takový Spinosaurus by měřil 25 metrů!

    OdpovědětVymazat

Sem můžete napsat svůj komentář ke článku.