Ornithodira Blog: Charles Robert Darwin

února 12, 2009

Charles Robert Darwin

Dnešním dnem je tomu právě 200 let od narození nejvýznamnější postavy moderní biologie, Charlese Roberta Darwina. Zakladatel evoluční biologie zcela změnil náhled na přírodní historii a živé organismy jako takové. Všechny druhy se vyvinuly ze společného předka procesem známým jako přírodní výběr. Fakt, že evoluce probíhá, byl přijat ještě za Darwinova života, zatímco mechanismus přírodního výběru byl přijat jako hlavní příčina evoluce až ve třicátých letech. Později byly Darwinovy hlavní myšlenky sloučeny s novými poznatky z oborů jako genetika, parazitologie a molekulární biologie. Výsledný směr, nazývaný neodarwinismus, stále klade důraz na základní Darwinovy koncepty. Nejde však a ani nikdy nešlo o jednotnou vědeckou teorii a v současnoti mu konkurují (resp. ho významným způsobem doplňují) nové progresivní teorie, jako je např. Hamiltonův a Dawkinsův sobecký gen, teorie přerušovaných rovnováh, evolučně stabilní strategie a další. V každém případě byl Darwin prvním, kdo ukázal, že druhy nejsou neměnné a dokázal logicky vysvětlit diverzitu života.

Charles Robert Darwin se narodil 12. února 1809 ve Shrewsbury (středozápadní Anglie). Studia v University of Edinburgh Darwin zanedbával kvůli výzkumu mořských bezobratlých. Během druhého roku na univerzitě se Darwin připojil k Plinian Society, skupině studentů přírodní historie inklinujících k radikálnímu materialismu. Jednoho dne Robert Edmund Grant, kterému Darwin asistoval v již zmíněném výzkumu, pochválil Lamarckovy myšlenky o vývoji organismů podmíněném prostředím. Darwin byl fascinován. Kurzem přírodní historie, zahrnujícím i geologii, vedeným Robertem Jamesonem, byl Darwin znuděn a učil se klasifikaci rostlin. Začal také asistovat u sbírek Royal Museum, toho času jednoho z největších muzeí v Evropě. Darwin se plánoval po dokončení studia vydat studovat přírodní historii v tropech na Tenerife, místo toho byl ale přijat na plavbu HMS Beagle, která měla zmapovat pobřeží Jižní Ameriky. Plavba trvala téměř pět let, a Darwin strávil většinu tohoto času průzkumem geologie a vytvářením přírodovědných sbírek, zatímco samotná výprava prováděla průzkum a mapovala pobřeží. Darwin si poznamenával své spekulace o uskutečněných pozorováních. Na Galapágách Darwin hledal důkazy, spojující zdejší život se starším "centrem stvoření". Místo toho mu zdejší pěnkavy, dnes nazývané na jeho počest, umožnili prokázat domněnku o evoluci. Při porovnání mnoha zdejších druhů těchto ptáků Darwin došel k závěru, že se všechny pěnkavy musely vyvinout ze společného předka, jehož potomci se adpatovali na různé způsoby obživy. Po návratu z výpravy 2. října 1836 se Darwin stal respektovaným vědcem a autoritou v oblasti přírodní historie. Nadále studoval přeměny druhů, což ho roku 1838 dovedlo k teorii přírodního výběru, která měla objasnit evoluční mechanismy. Místo okamžité publikace ale Darwin sbíral další důkazy, aby dokázal ubránit svou myšlenku proti všem předvídatelným námitkám. Tuto činnost Darwin prováděl po celé roky, než v roce 1858 Alfred Russel Wallace dospěl k podobné teorii. Tehdy se Darwin rozhodl publikování urychlit a o rok později vyšla jeho přelomová kniha On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life. Kompletní náklad byl okamžitě rozebrán a Darwin začal pracovat na dalším, upraveném vydání. Jeho zdravotní stav se pomalu začínal zhoršovat, ale Darwin v experimentech, výzkumu a dalším publikování neustal. Z dalších jeho významných prací, jež vyšly po roce 1859, zmíňme např. Variation of Plants and Animals Under Domestication (1868), The Descent of Man and Selection in Relation to Sex (1871) a The Different Forms of Flowers on Plants of the Same Species (1877). Darwin zemřel 19. dubna 1882. Stal se jedním z pěti Britů svého století, kteří nebyli členy královské rodiny a přesto byli pohřbeni ve Westminsteru. Jeho ostatky byly uloženy vedle Isaaca Newtona.

Otázka, jak souvisí Darwinovo výročí s kladem Ornithodira, má zřejmou odpověď. Samotný pojem "klad" je hlavním termínem systematiky, založené výhradně na evoluci - kladistiky. Ta se zabývá výhradně evolučním vztahem předek-potomek a skupiny používané v systematice vnímá jako větve vývojového stromu (mimochodem, autorem prvního vývojového stromu je opět Darwin - objevil se v jeho poznámkách z června 1837). A klad Ornithodira, zvláště pak dinosauři, je nejnázornější ukázkou evoluce, která je navíc neustále doplňována novými výzkumy (z poslední doby zmiňme např. objev prvního stadia vývoje peří u beipiaosaura). Přechod od zvířat stále podobnějších spíše primitivnějším sauropsidům až po moderní ptáky je výborně zdokumentován. Není bez zajímavosti, že první, kdo myšlenku tohoto vývoje vyslovil - Thomas Henry Huxley (a stalo se tak v jeho článku publikovaném již 7. února 1868 - další výročí) - se sám nazýval "Darwinovým buldokem" a byl jedním z největších příznivců Darwinovy teorie.