Polský bazální teropod - "Smok" z Lisowic

Polskému teropodovi z Lisowic (u kterého to po celkem dlouhou dobu vypadalo, že teropodem ve skutečnosti vůbec není) jsem na tomto blogu věnoval jediný článek - ten ze 4. září. Přestože se od té doby objevilo několik novinek, ignoroval jsem je a čekal na studii - která je konečně tady. Vyšla v posledním letošním vydání žurnálu Acta Palaeontologica Polonica. "Smokem" se však podrobněji zabýval Daniel Madzia na svých internetových stránkách Wild Prehistory. Studie se zabývá lokalitou Lisowice obecně, a ačkoli její hlavní části tvoří popis dicynodontního synapsida (neboli savcovitého plaza) a teropodního dinosaura, zabývá se i místní mikroflórou, makroflórou, menšími archosaury, temnospondylním obojživelníkem částečně i jejich vzájemnými ekologickými vztahy. Snad se tak čtenáři nebudou zlobit, pokud si ze studie vyberu jen ta témata, která se shodují se zaměřením tohoto blogu - tedy týkající se nějakým způsobem kladu Ornithodira. Kompletní text studie je možné nalézt v odkazu pod článkem.

Předběžná rekonstrukce kostry bazálního teropoda ze svrchní křídy polských Lisowic. Světlejší barvou jsou vyznačeny nalezené elementy kostry.

Fosilie velkého masožravého dinosaura byly nalezeny asi ve 2 metry silné vrstvě u vesnice Lisowice. Zdá se, že jde o disartikulovaný materiál dvou jedinců, tvořený kostmi lebky a postkraniálními elementy. Studie zmiňuje odlišnosti mezi nalezeným materiálem a známými fosiliemi rauisuchů, a to jak v případě kostí tvořících čelo (s označením ZPALV33/21), tak v případě mozkovny (označení ZPAL V33/15). Naopak některé specifické znaky mozkovny jsou charakteristické pro teropody, a "Smok" se v tomto ohledu podobá zvláště celofyzoidům. U jiných, pokročilejších neoteropodů (např. rodů Allosaurus a Dilophosaurus) se tyto konkrétní znaky kraniální anatomie vyskytují ve výrazně odlišné podobě. Oproti tomu se "Smok" značně podobá druhu Coelophysis rhodesiensis Raath, 1984. Jinou charakteristiku týlní a temenní části lebky zase polský teropod sdílí jak s celofyzoidy, tak i rodem Dilophosaurus. Přítomná je i kost zubní (ZPAL V33/25) včetně zubů (ZPAL V33/50 a ZPAL V33/51). Zuby vykazují některé společné znaky se zubem "megalosaurida" ze svrchního triasu Anglie. Jedná se o období rét - ve stejném žil i "Smok" - a o materiál s označením BMNH R2912. Femur s označením ZPAL V33/45 je masivní a prodloužený; studie ho charakterizuje srovnáním s neoceratosaury, od nichž se liší orientací tibiofibulárního hřebenu. Z pánevních kostí je částečně zachován pouze pubis (kost stydká) s označením ZPAL V33/220. Materiál jak z lebky, tak pánve, vykazuje typické znaky dinosaurů a je tedy možné prohlásit, že se v případě "Smoka" jedná o teropoda.

Nový nález neposunul vznik kladu Tyrannosauroidea dozadu o desítky milionů let. První zprávy o předchůdci tyrannosaura byly skutečně jen levným marketingovým trikem těžícím z toho, že většina lidí jiného dinosaura nezná. Polský nález ale i tak bude užitečný pro přehodnocení našich dosavadních teorií o dinosauřím osídlení Laurasie, severního superkontinentu zahrnujícího dnešní Evropu, Asii a Severní Ameriku. Ukazuje se, že velcí teropodi museli Laurasii obývat již ve svrchním triasu. Dosud byla připouštěna jen spodní nebo střední jura.

Z Lisowic je hlášen i materiál patřící blíže neidentifikovaným archosaurům - jde o menší cervikální (krční) obratle s prodlouženým centrem (označení ZPAL V33/41 a ZPAL MB/1). V morfologii se podobají svrchnotriasovým celofyzoidům - jde snad o další dinosaury? Materiál je zřejmě příliš nekompletní na to, aby šlo určit přesnější klasifikaci - zvláště když chybí nejdůležitější diagnostický materiál, lebka - ale představa jihozápadního Polska obývaná jediným druhem dinosaura je velmi nepravděpodobná. Nedaleko navíc byly objeveny stopy teropoda velikostně se shodujícího s majitelem obratlů. Proporce prstů nasvědčují tomu, že je zde zanechal opět celofyzoid. Celofyzoidní neoteropodi (jde např. o rody Coelophysis, Liliensternus, a Lophostropheus) jsou typickými zástupci evropské dinosauří fauny v období rétu a noru. Nalezeny rovněž byly izolované kosti křídel pterosaura (extrémně prodloužené a s širokou dřeňovou dutinou).

Zdroj:

Dzik et al., 2008

Dzik J., Sulej T. & Niedzwiedzki G., 2008 - A dicynodont−theropod association in the latest Triassic of Poland. Acta Palaeontologica Polonica 53 (4): 733–738.

It is generally accepted that during the Triassic the composition of tetrapod faunas underwent a series of fundamental transformations, mainly as a result of diversification of archosaurs and decline of therapsids (Benton 1994, 2004, 2006). The last herbivorous basal synapsids, dicynodonts, disappeared from the record in the early Norian of the Americas, about 220 Ma (Langer et al. 2007), being unknown from the Late Triassic of Europe. Here, we report a partially articulated skeleton and isolated bones of a giant rhino−size dicynodont in the Upper Triassic fluvial sediments at Lisowice (Lipie Śląskie clay−pit) in southern Poland. Paleobotanical data indicate an early Rhaetian age for the fauna (Dzik et al. 2008; Niedźwiedzki and Sulej 2008). The dicynodont bones are associated with bones of carnivorous dinosaurs, pterosaurs, as well as capitosaur and plagiosaur amphibians. Dicynodonts were represented in the Germanic Basin throughout the Late Triassic, as proven by findings of smaller dicynodonts in older deposits in the same area, associated there with temnospondyl amphibians. It appears, thus, that the fossil record of tetrapod succession in the Late Triassic was strongly controlled by ecological factors and biased by uneven representation of particular environments. The Lisowice assemblage proves that faunas dominated by dicynodonts did not entirely disappear at least until the end of the Triassic.