Tastavinsaurus, nový rod somfospondylního sauropoda ze spodní křídy Španělska

Popis nového rodu a druhu Tastavinsaurus sanzi byl publikován v aktuálním vydání Journal of Vertebrate Paleontology. Studie, jejímiž autory jsou José Canudo, Rafael Royo-Torres a Gloria Cuenca-Bescós, popisuje sauropoda pocházejícího z období raného aptu (zhruba před 120 miliony let) a vyskytujícího se na území dnešního Španělska. Objev může být významný hlavně pro období, ze kterého pochází: jak konstatují autoři, svrchní jura byla charakteristická značnou sauropodí diverzitou (zahrnující primitivnější sauropody nepatřící do kladu Neosauropoda, diplodokoidní zástupce kladu Flagellicaudata, kamarasauridy a bazální titanosauriformy z kladů Brachiosauridae a jiných). Oproti tomu ve svrchní křídě převažovali titanosauři a na některých místech již rozštěpené Gondwany se vyskytovali i rebbachisauridi. Posun v dominanci jistých kladů sauropodů se tak musel odehrát během spodní křídy, máme ale o něm jen málo informací. Nicméně již v tomto období byli nejrozšířenějším sauropodím kladem titanosauriformové a většina sauropodů popsaných v minulých letech do tohoto kladu spadá, ačkoli zprvu mohli být řazeni do jiných skupin. Toto tvrzení autoři dokládají odkazem na studie Martin et al., 1994; Tidwell et al., 1999; Tidwell et al., 2001; Wedel et al., 2000; You et al., 2003 a Naish & Martill, 2001. Tastavinsaurus tedy může představovat další část evidence nutné pro zpřesnění současných fylogenetických hypotéz. Na rozdíl od jiných nálezů "španělských" sauropodů pocházejících z období aptu nebo barremu je materiál tastavinsaura kompletnější a může být významný i pro lepší náhled do paleobiogeografických souvislostí mezi evropskými titanosauriformy.

Zpět k samotnému tastavinsaurovi: jeho kostra byla nalezena poblíž vesnice Peñarroya de Tastavins ležící v provincii Teruel (oblast Aragon) v severovýchodním Španělsku. Z geologického hlediska lokalita patří pod formaci Xert, která je severovýchodní částí Maestrazgo Basin. Zvětralé a fragmentární fosilie roztroušené po povrchu byly v této oblasti nalezeny již na začátku devadesátých let místními amatérskými sběrači fosilií. Rodové jméno tastavinsaura odkazuje k místu nálezu a dalo by se přeložit jako "ještěr od řeky Tastavins" nebo "ještěr z Peñarroya de Tastavins". Samotný pojem "Tastavin" znamená "pohárek vína". Druhové jméno bylo dinosaurovi uděleno na počest profesora Josého Luise Sanze, který se angažoval ve výzkumu španělských dinosaurů. Holotyp s označením MPZ 99/9 tvoří nekompletní kostra zahrnující 3 hrudní obratle a část čtvrtého [77, 78 a 79; 53]; fragmenty devíti hrudních žeber [57, 69, 74, 85, 86, 88, 89, 90 a 91]; křížová kost (sakrum) [19]; kaudosakrální obratel [7]; fragmenty dvou sakrálních žeber [80 a 83]; dvacet pět ocasních (kaudálních) obratlů [10, 26, 27, 30, 31, 33, 35, 36, 39, 40, 41, 42, 45, 47, 48, 49, 51, 62, 63, 64, 65, 70, 71, 72 a 73]; 21 hemapofýz (hemapofýzy = oblouky napojené na spodní povrch ocasních obratlů) [15, 22, 28, 32, 34, 37, 38, 43, 44, 46, 55, 56, 59, 60, 61, 66, 67, 68, 75, 81 a 82]; obě ilia (kosti kyčelní) [58 a 9]; obě ischia (kosti sedací) [23 a 24]; obě kosti stydké [16 a 84]; oba femury (stehenní kosti) [6 a 76]; pravou tibii (holenní kost) [50]; pravou fibulu (kost lýtkovou) [54]; pět pravých [4, 5, 8, 11 a 52] a jeden levý [21] metatarzál (kost záprstní) a sedm pedálních falangů [2, 29 a 133] (prstů na nohou) včetně čtyř s drápy [3, 12, 13 a 87].


Tastavinsaurus sanzi je charakterizován 19 autapomorfiemi, jejichž podrobný výpis zde ve článku nebude zmíněn. Autoři obecně přirovnávají morfologii série ocasních obratlů k bazálním titanosariformům rodů Brachiosaurus a Cedarosaurus. První ocasní obratel má však neobvyklý tvar: povrch orientovaný směrem k hlavě je konkávní a povrch orientovaný směrem k ocasu plochý. Tento znak sdílí Tastavinsaurus s rodem Venenosaurus Tidwell et al., 2001. Sesterským taxonem tohoto rodu se Tastavinsaurus ukázal být i podle fylogenetické analýzy. Pro předběžnou analýzu autoři použili data ze studie Wilson, 2002; podle které se problematický taxon Jobaria nachází mimo Neosauropoda a Euhelopus, důležitý pro porozumění pozici tastavinsaura, je titanosauriform. Přidány však byly taxony Andesaurus, Cedarosaurus, Venenosaurus a Phuwiangosaurus Konečná analýza 17 taxonů a 246 morfologických znaků za použití PAUP* ("Phylogenetic Analysis Using Parsimony *and other methods") je opět relativně podobná výsledkům Wilson, 2002. Překvapivým vedlejším závěrem této analýzy může být pozice rodů Camarasaurus a Euhelopus jako bazálních makronarů, což naznačovala už 25 let stará (!)studie Mateer and McIntosh, 1983 nevyužívající ještě kladistických postupů.


Pokud jde o podrobnější popis nalezeného materiálu, zmíněny už byly kaudální obratle. Profil ilia je opět podobný bazálním makronarům jako byl Camarasaurus. Má půlkruhovitý obrys, avšak odlišný od více kruhovitého profilu kyčelní kosti brachiosaura. Ischium tastavinsaura se vyznačuje několika zřejmými znaky. Především je malé velikosti (nejmenší z kostí v oblasti kyčle) a je daleko kratší než pubis (kost stydká). Poměr délky ischia ke kosti stydké je zde jeden z nejmenších mezi sauropody vůbec. Tibia je relativně krátká, což je charakteristické pro nejvíce bazálního makronara - brachiosaura - i pro další primitivní makronary blízké ne-makronarianním eusauropodům. Téměř čtyřúhelníkovitý tvar distálního konce fibuly je jednou ze zmíněných 19 autapomorfií, protože u primitivních neosauropodů je tento region elipsovitého tvaru a naopak u vývojově pokročilejších somfospondylů - titanosaurů - je zas podobný trojúhelníku. Srovnání snese snad jen s druhem B. brancai, u kterého je okrajový konec kosti lýtkové téměř lichoběžníkový. Metatarzály jsou masivní a robustní, což platí i pro prstní články - ty jsou širší než delší, což je typické pro všechny eusauropody. V podrobnostech se pak Tastavinsaurus v morfologii prstů podobá bazálnímu titanosauriformovi rodu Cedarosaurus. Prsty tastavinsaurovy zadní končetiny byly opatřeny třemi drápy, což je stav převládající u většiny sauropodů (studie uvádí výjimku v podobě titanosauriformů Astrodon a Pleurocoelus).

V závěru studie autoři připomínají možné - ale geologickými daty nepodložené - spojení mezi Pyrenejským poloostrovem a Severní Amerikou. Ačkoli podle paleogeografických rekonstrukcí oddělovala v období barremu a aptu kontinentální masy Evropy a Severní Ameriky oceánská bariéra vzniklá otevřením severního Atlantiku, velká podobnost spodnokřídových faun těchto světadílů nasvědčuje opaku. Fylogenetická analýza Canuda a kolektivu jako nejbližšího příbuzného "španělského" tastavinsaura identifikovala rod Venenosaurus z Utahu. Podle autorů by řešení paradoxu mohlo spočívat v existenci propojení pouze ve velmi vysokých zeměpisných šířkách.

Zdroj (včetně obrázků):

Canudo et al., 2008

Abstrakt studie:

Canudo, José I.; Royo-Torres, Rafael; and Cuenca-Bescós, Gloria (2008). "A new sauropod: Tastavinsaurus sanzi gen. et sp. nov. from the Early Cretaceous (Aptian) of Spain". Journal of Vertebrate Paleontology 28 (3): 712-731.

The new sauropod dinosaur Tastavinsaurus sanzi, gen. et sp. nov., from the early Aptian of Spain is described. The holotype is a partially articulated skeleton of an adult individual recovered from the Arsis-1 site in Peñarroya de Tastavins (Teruel) at the base of the marine Xert Formation. It is one of the most complete and best-preserved sauropod dinosaur skeletons from the European Early Cretaceous. The fossil remains comprise the three caudalmost thoracic vertebrae, part of a fourth, nine thoracic rib fragments, sacrum, 25 caudal vertebrae, 21 chevrons, both ilia, pubes, ischia and femora, right tibia, right fibula, six metatarsals, and seven pedal phalanges (including four unguals). The new taxon is defined by 19 autapomorphies. In our cladistic analysis, Tastavinsaurus is the sister-taxon of the North American Venenosaurus within Titanosauriformes, which includes the Brachiosauridae, Somphospondyli, and Titanosauria. The new taxon provides new information about the diversity of non-brachiosaurid titanosauriforms during the Early Cretaceous in Europe and paleobiogeographic relationships between Europe and North America.