Hypotéza o dlouhodobém vytlačování pterosaurů ptáky nepotvrzena

Tento článek je založen na abstraktu přednášky z konference Society of Vertebrate Paleontology. Autory jsou Richard Butler, Paul Barrett, Steven Nowbath a Paul Upchurch.

Pterosauři, kteří byli důležitou součástí terestriálních a okrajově i vodních ekosystémů druhohor, patří mezi živočichy, kteří vymřeli beze zbytku při katastrofické události na přelomu křídy a třetihor - spolu s např. mosasaury a plesiosaury. Fylogenetický původ této skupiny dodnes není přesně známý, nejstarší známí pterosauři jsou ale jen o něco málo mladší než nejstarší dinosauři. Podle některých teorií to byla právě tato jejich sesterská větev, která je - v podobě menších, agilních forem zvaných ptáci - začala ve svrchní křídě vytlačovat z jejich prostředí. Fosilní záznam tomu skutečně napovídá - taxonomická diverzita (neboli počet druhů) pterosaurů v průběhu svrchní křídy klesá až k vymření na rozhraní K/T. Tato redukce počtu druhů byla spojována s adaptivní radiací ptáků v období spodní křídy - což vedlo k předpokladu, že raní ptáci kompeticí vytlačili pterosauři z některých klíčových ekologických a potravních nik. Podkladem pro tyto hypotézy bývá obvykle fosilní záznam, ale zatím nebyly podrobně ověřeny. Butler a jeho tým ale předkládají podrobnou analýzu pterosauří diverzity během času, postavenou na komplexní databázi mapující rozšíření těchto létajících ještěrů v různých obdobích a územích. Tato databáze byla použita k propočtu přibližného, ale taxonomicky a fylogeneticky korigovaného odhadu změn pterosauří diverzity v čase; a tento odhad byl následně porovnán s modelem popisujícím změny ve fosilním záznamu této skupiny. Autoři využili počty formací obsahujících fosilie pterosaurů jako zástupce fosilního záznamu. Při srovnání křivek odvozených z taxonomických a fylogenetických dat s počty formací, ve kterých se vyskytují pterosauři, se zjistila vysoká úroveň vzájemné shody. Podstatná část dosavadních odhadů pterosauří diverzity tak mohla být zkreslena geologickými a tafonomickými faktory, spíše než že by odpovídala reálným makroevolučním procesům. Na základě tohoto poznatku je možné konstatovat, že důkazy pro dlouhodobé klesání počtu pterosauřích druhů během křídového období neexistují, přestože ve svrchní křídě ke zmenšení pterosauří diverzity dojít mohlo. Rovněž pro hypotézu, že ptáci během dlouhotrvající kompetice postupně nahrazovali pterosaury, poskytují data nashromážděná Butlerem a jeho kolegy jen malou podporu.

Zdroj:

http://forum.wildprehistory.org/

Abstrakt přednášky:

Richard Butler, Paul Barrett, Steven Nowbath & Paul Upchurch: Estimating the effects of the rock record on pterosaur diversity patterns: implications for hypotheses of bird/pterosaur competitive replacement, SVP meeting abstracts 2008, 59A

"Pterosaurs formed an important component of terrestrial and marginal marine ecosystems during the Mesozoic, and were the first flying vertebrates. The fossil record appears to indicate a decline in pterosaur taxic diversity [ = species count] in the Late Cretaceous, followed by extinction at the Cretaceous/Paleogene boundary. This reduction in species-richness has been linked to the ecological radiation of birds in the Early Cretaceous -- it has been proposed that early birds competitively excluded pterosaurs from many key niches. Hypotheses of competitive replacement are frequently posited based on the fossil record, but few have been tested in detail. Here we present a detailed examination of pterosaur diversity through time based upon a new comprehensive database of the spatial and temporal distribution of pterosaurs. We use this database to calculate taxic and phylogenetically corrected diversity estimates, and compare these estimates with a model describing temporal variation in rock availability. We use numbers of pterosaur-bearing formations (PBFs) as a proxy for rock availability; temporal variation in the number of PBFs is then used to generate a model in which rock availability is a perfect predictor of diversity. Both taxic and phylogenetic diversity curves are strongly correlated with numbers of PBFs, suggesting that a significant part of the signal contained within pterosaur diversity patterns may be controlled by geological and taphonomic megabiases rather than macroevolutionary processes. Moreover, significant differences between observed diversity and the diversity predicted by the rock availability model coincide with the occurrence of sites of exceptional preservation (Lagerstätten), again indicating major biases in the pterosaur fossil record. There is no evidence for a long-term decline in pterosaur diversity during the Cretaceous, although a reduction in species-richness might have occurred in the Late Cretaceous. Available data provide little support for the long-term competitive replacement of pterosaurs by birds."