Pitekunsaurus macayai podruhé a podrobněji

O pitekunsaurovi, argentinském titanosaurovi ze spodní křídy, popsaném v minulém roce, jsem na blog poprvé napsal 10. listopadu. Tehdy tvořily nejkvalitnější zdroj informací polské webové stránky Dinozaury.com!. Od té doby se však objevilo informací více a zde je jejich co možná nejobsáhlejší souhrn:

Už z původního článku víme, že Pitekunsaurus byl nalezen v Neuquén Basin a žil v období spodní křídy. Nové zdroje nám tyto informace upřesňují - titanosaur žil v raném až středním kampánu a byl nalezen ve formaci Anacleto. Konkrétní lokalita je blízko Aguada Grande v Rincón de los Sauces. Ve stejném místě a stejném čase se např. vyskytoval známý predátor rodu Abelisaurus, pro kterého mohl Pitekunsaurus představovat častou kořist - vzhledem ke své délce 10 až 11 metrů a délce abelisaura (kolem 9 metrů) to nemuselo být nemožné. Pitekunsaurus je s touto délkou oproti svým svrchnokřídovým potomkům relativně malým zvířetem. Jak bylo uvedeno už v minulém článku, nalezený materiál tvoří mozkovna, levý frontál (čelní kost), jeden zub, čtyři cervikální obratle, tři obratle dorzální a čtyři obratle kaudální; dále pravá lopatka a kost loketní, proximální konec levého femuru, fragmenty žeber a neidentifikované pozůstatky. Ani DinoData však neuvádějí označení holotypu, ani jaké ze zmíněných fosilií holotyp vlastně tvoří.

Citace abstraktu však zmiňuj autapomorfie, které nový rod a druh charakterizují. Jde o široce oddělené a paralelně vybíhající křídlové výběžky na bází kosti klínové; obratle z přední části krku, které nesou v určité části prohlubně a podélné rýhy; a obratle z přední části ocasu, u kterých se obratlová destička, nacházející se mezi centrem obratle a zadním výběžkem kloubícím neurální oblouk, proximálně rozštěpuje. Poslední autapomorfie a diagnostický znak, který sabsrakt studie uvádí, se týká zadní obratlové destičky, nacházející se mezi centrem obratle a diapofýzou (čili místem, kde se žebro kloubí k příčnému výběžku obratle). Existence dvou typů mezi obratli ze zadní části ocasu (jednak amficélní, čili dvojvyduté - vyduté zepředu i zezadu; jednak bikonvexní, čili dvojvypuklé) ukazuje na blízké příbuzenství s druhem Rinconsaurus caudamirus. Toto příbuzenství dokazuje, že kaudální morfologie titanosaurů je daleko více komplexní a proměnlivá, než se dosud předpokládalo.

Etymologie je převzatá z jazyka indiánského národa Mapuche: "pitëkun" zde znamená "odkrýt" nebo "objevit (cosi)". I přes určitou dvojznačnost většinou bývá rodové jméno většinou interpretováno ve smyslu "objevený ještěr". Druhové jméno bylo uděleno na počest zaměstnance ropné společnosti Luise Macayi, který v dubnu 2004 předal fosilie muzeu Municipal Museum “Argentine Urquiza”.


Zdroje:

http://www.dinodata.org/index.php?option=com_content&task=view&id=9915&Itemid=67
http://www.dinodata.org/index.php?option=com_content&task=view&id=9916&Itemid=103
http://www.mesozoico.com.ar/Forum/viewtopic.php?f=56&p=157

Zdroj obrázku:

http://www.mesozoico.com.ar/Forum/viewtopic.php?f=56&p=157

Abstrakt studie:

Filippi, L.S. & Garrido, A.C. 2008. Pitekunsaurus macayai gen. et sp. nov., nuevo titanosaurio (Saurischia, Sauropoda) del Cretácico Superior de la Cuenca Neuquina, Argentina. Ameghiniana ,45(3), 575-590.

Pitekunsaurus macayai gen. et sp. new titanosaur (Saurische, Sauropoda) grom Upper Cretaceous Nequen Basin, Argentina. A new titanosaur is described, Pitekunsaurus macayai gen. et sp. nov., from mudstone levels asigned to Anacleto Formation (Lower - Middle Campanian), corresponding to the uppermost beds of the Neuquén Group (Upper Cretaceous of Neuquén Basin). The specimen is represented by braincase, left frontal, one tooth, four cervical vertebrae, three dorsal vertebrae, four caudal vertebrae, right ulna and scapula, proximal extreme of left femur, rib fragments and uncertain remains. Pitekunsaurus is characterized by the following autapomorphies: basipterygoid processes broadly separated and parallelly projected, anterior cervical vertebrae with small depressions or longitudinal grooves in the spinal sector of spinopostzygapophyseal lamina, centropostzygapophyseal lamina forked proximally in anterior dorsal vertebrae, and potserior centrodiapophyseal lamina with accessory lamina in anterior dorsal vertebrae. The existence of two types of articulations in the posterior caudal vertebrae, one amphicoelous and another biconvex, indicates a close relationship with Rinconsaurus caudamirus Calvo y González Riga, suggesting that the caudal morphology of titanosaurs is much more complex and more varied than previously supposed.