První kraniální fosilie teropoda ze svrchní jury Mongolska

Mongolsko je sice pro dinosauří paleontologii jedním z nejvýznamnějších území, jurské lokality jsou zde ale spíše vzácné. Několik fosilních lokalit zde ale přece jen je: jde o Dariv (Gobi Altai Aimag [Aimag je mongolskou administrativní jednotkou, ekvivalentní japonské prefektuře]), Shar Teg (Gobi Altai Aimag) a Bakhar (Bayankhongor Aimag). Z Darivu je známo pouze několik izolovaných nebo blízko sebe ležících kostí sauropoda (Graham et al. (1997); Watabe et al., 2004). Graham et al., 1997 odtud popsal sauropoda podobného mamenchisaurovi. Z Shar Tegu známe fosilní záznam sestávající z pozůstatku teropodů a sauropodů (Gubin & Sinitsa, 1986). Shar Teg byl dříve jedinou mongolskou jurskou lokalitou, odkud byly známé pozůstatky teropodů. Zdejší dinosauří taxony nicméně nebyly detailně popsány. Z Bakharu jsou známy ramforynchidního pterosaura, objevené ve vrstvách střední jury (Bakhurina & Unwin, 1995). V roce 2002 našla společná japonsko-mongolská (Mongolian Paleontological Center + Hayashibara Museum of Natural Sciences) expedice teropodí lebku i se zuby v lokalitě Dariv Suite (Dariv, horské pásmo Gurvan Eren). Termín "suite" (rusky svita) byl používán sovětskými geology jako stratigrafická jednotka ekvivalentní formaci. Dřívější pojem však v sobě zahnruje i chronologický význam, určený fosilním záznamem nebo fyzikálním datováním. Přestože je objevený exemplář špatně zachovalý, jde o první objev jurského teropoda v Mongolsku a přináší tak nová data pro dinosauří biogeografii a chronologii ve střední Asii.

Rozložení sedimentárních pánví jurského stáří v západním Mongolsku (postaveno na datech ze stduie Sinitsa, 1985). 1, Ikhes Nuur; 2, Shargaingobi; 3, Gantsmod; 4, Zerik; 5, Talnur; 6, Sangindalai; 7, Khirgisnur; 8, Burgustaingol; 9, Ubsunur; 10, Uregnur.

Studie se z velké části zabývá především geologií, stratigrafií a charakteristikou jednotlivých jurských lokalit v Mongolsku. Z důvodu zaměření tohoto blogu se však budu zabývat výhradně těmi částmi, jež přímo souvisí s nálezem. Exemplář má označení MPC-D-107/5. Sestává z přední části pravé kosti zubní, otisku vnitřní strany zubů z levé kosti zubní, vnitřní poloviny maxillárních zubů z pravé horní čelisti a konečně z fragmentů a otisků vnitřní strany zubů z levé maxilly. Zmíněné otisky se zachovaly v hornině obklopující zubní a maxillární kosti. Levá i pravá maxilla jsou ze strany zploštělé, takže se svými vnitřními stranami k sobě přibližují. Při pohledu shora je mezi nimi patrná pouze úzká mezera. Zuby zachované v těchto čelistních kostech jsou linguobukálně zploštělé. Tento termín znamená, že je zmenšena šířka zubu od strany přivrácené k vnitřku tváře po stranu přivrácenou k jazyku. Zuby jsou dlouhé a špičaté. Jeden vrchol zubu vykazuje malá vroubkování na své vnitřní a konci čelistí přivrácené straně. Tyto dentální znaky jasně svědčí o teropodním původu nálezu a odlišují jej od nedinosauřích masožravých archosaurů, jako např. od krokodýlů. Na levé straně nálezu lze zpozorovat sedm maxillárních zubů. K jazyku přivrácená strana těchto zubů se dochovala pouze jako již zmíněný přirozený otisk v hornině. Třetí a čtvrtý z těchto zubů také mají vespodu viditelné náhradní zuby, jenž se zřejmě v před smrtí zvířete úspěšně prořezávaly. Pátý zub je menší než třetí, čtvrtý a šestý zub. Maxillární i dentární zuby vykazují jednoduché uspořádání a mají tvar čepele. Na levé kosti zubní je také sedm zubů. Všechny z nich jsou bohužel přítomny pouze jako přirozený otisk levé spodní čelisti v hornině. Pravá spodní čelist je kompletně skyrtá v hornině a není tak pozorovatelná. Předních šest zubů ve spodní čelisti střídavě vykazuje větší nebo menší délku. Na pravé maxille se nachází osm zubů, tedy o jeden více než na maxille levé. Ty části zubů z pravé maxilly, které byly přivráceny k jazyku, se opět dochovaly pouze jako otisk v kameni. Nebyly zde zaznamenány žadné prořezávající se náhradní zuby. Vrchol devátého zubu v horní čelisti je dobře zachován a je na něm zřetelné zoubkování na distální hraně. Vrchol nejzadnějšího zubu z levé strany kosti zubní se také uchoval a lze na něm spatřit ve stejném místě stejnou strukturu. Distální (zadní) hrana zubů v dolní i horní čelisti je vydutá a jejich vrcholy jsou skloněny dozadu. Takové znaky jsou charakteristikcé pro bazální tetanury s dlouhými a velkými zuby. Maximální délka maxillární části od předního k zadnímu konci je 103,5 mm; maximální délka dentární části ode předního k zadnímu konci je 80,2 mm; příčná šířka ve středním bodě činí 40,7 mm; maximální délka třetího zubu v levé maxille je 43,3 mm; maximální délka šestého zubu v pravé maxille je více než 51,0 mm; délka sedmého zubu v pravé maxille je více než 61,0 mm; maximální délka osmého zubu (pouze otisk) v pravé maxille je více než 50,0 mm. Na základě těchto měření byl exemplář identifikován jako středně velký teropod.

Nově objevený materiál teropoda z Darivu. 1. Pohled zprava. 2. Pohled zepředu. 3. Pohled zleva. 4. Pohled zespoda (levá strana je situována ke střední čáře čelisti). Měřítko odpovídá 2 cm.

Exemplář byl nalezen ve spodní části Dariv Suite, ve vrstvách pocházejících z období svrchní jury. Místo nálezu leží na východním svahu horského pásma Gurvan Eren, v Darivu, v již zmíněném celku Gobi Altai Aimag v jihozápadním Mongolsku. Fragmentární prezervace materiálů z Darivu bohužel neumožňuje řádné srovnání morfologie s dalšími známými teropody za účelem bližší taxonomické klasifikace. Je možné srovnávat pouze celkový tvar a velikost maxillárních a dentárních zubů. Vertikálně umístěné bazální a mediální části zubů, umístěných relativně daleko od sebe, odlišují mongolského teropoda od pokročilejších teropodů, jakými byli zástupci skupin Dromaeosauridae nebo Troodontidae. Ti měli zuby menší a proporčně nižší. Jak už bylo řečeno, s odvoláním na studii Gauthier, 1986 předpokládají autoři příslušnost materiálu k bazálním tetanurám. Protáhlé zuby, řídce rozmístěné v čelisti, jsou podobné např. rodům Monolophosaurus a Sinraptor z čínského Xinjiangu. Čínské jurské lokality v provinciích Sichuan a Xinjiang už vydaly mnoho dinosauřích fosilií včetně těch teropodích. Druhy teropodů s dobře zachovalou lebkou ze Sichuanu a Xinjiangu jsou následující: Yangchuanosaurus shangyouensis; Y. magnus; Y. hepingensis; Monolophosaurus jiangi a Sinraptor(?) hepingensis. Všichni tito čínští teropodi ale byli větší než jejich nově objevený mongolský příbuzný. Yangchuanosaurus má maxillu o délce 171 mm a sedm v ní zasazených zubů. Monolophosaurus má stejný počet zubů dokonce na 218 mm dlouhé maxille, Sinraptor pak rovněž sedm zubů na 211 mm dlouhé maxille. Lebka druhu Allosaurus fragillis (Madsen, 1976) má tyto zuby rozmístěny po délce 214 mm. Exemplář z Darivu je ale má rozmístěné po délce pouhých 83 mm. Jeho malá velikost oproti čínským protějškům může být jak projevem skutečného velikostního rozdílu, tak odlišného ontogenetického stadia.

Nový materiál nově objevený v oblasti Dariv reprezentuje první kraniální fosilie mongolského teropoda jurského stáří. Kromě samotného teropoda v oblasti Gurvan Eren japonsko-mongolská expedice nalezla i mnoho izolovaných kostí a několik částečných koster sauropodů (viz studie Watabe et al., 2004). Autoři zmiňují, že na Sibiři nejsou žádné jurské dinosauří lokality srovnatelné s těmi mongolskými co se týče velikosti fosilií. Mongolské lokality z jurského období s dochovanými fosiliemi obratlovců velkých rozměrů, jako jsou Dariv a Shar Teg, mohou v budoucnu odhalit velké množství dalšího cenného materiálu.

Levá strana materiálu. A. Pohled ze strany. 2 - 8 jsou pravé maxillární zuby (zuby 7 a 8 začínají nahrazovat zuby 3 a 4); 9 - 15 jsou dentární zuby (= zasazené v kosti zubní). B. Pohled na levou stranu šikmo zepředu. Měřítko odpovídá 5 cm.

Pravá strana materiálu. 1 - 9 jsou horní zuby (zub 1 náleží levé straně; zuby 2 - 9 náleží pravé straně). L-mx = levá maxilla; R-mx = pravá maxilla; d = zubní kost; R = okolní hornina. Měřítko odpovídá 5 cm.

Zdroj (včetně obrázků):

Watabe et al., 2008

Abstrakt studie:

Watabe, M., Tsogtbaatar, K., and Barsbold, R. 2008. First discovery of a theropod (Dinosauria) from the Upper Jurassic in Mongolia and its stratigraphy. Paleontological Research 12(1):27-36. doi: 10.2517/1342-8144(2008)12[27:FDOATD]2.0.CO;2.

A theropod dinosaur is described for the first time from the Upper Jurassic of Mongolia. It is represented by a partial skull from the upper Jurassic Dariv Suite in Dariv, Ikhes Nuur Basin, Gobi-Altai Aimag, western Mongolia, situated relatively close to the Xinjiang Uygur Autonomous Province in the western part of China. From the same beds of the locality, sauropod bones were also abundantly found. Those fossil discoveries suggest that both carnivorous and herbivorous dinosaurs existed in the Jurassic of Mongolia, as in China.