Holotyp s označením IANIGLA-PV 110 (písmena jsou zkratkou pro Instituto Argentino de Nivología, Glaciología y Ciencias Ambientales, Colección Paleovertebrados), sestává z nekompletního skeletu zahrnujícího kaudální obratle ze všech částí ocasu, hemapofýzy, dorzální žebra, fragment humeru, nekompletní femur a několik dalších fragmentů kostí. Fosilie pocházejí z jednoho dospělého exempláře. Připojen byl i materiál s označením IANIGLA-PV 111, zahrnující dva kaudální obratle ze zadní části ocasu a nekompletní fibulu (kost lýtkovou). Byl nalezen asi 600 m jižně od původní lokality, nazývané Quebrada Norte. Oba nálezy byly uskutečněny na formaci Portezuelo, ve skupině Neuquén (podskupina Río Neuquén), nacházející se v argentinské provincii Mendoza. Vrstvy, ze kterých nález pochází, jsou datované do svrchní křídy, konkrétně do svrchního turonu až spodního koniaku - stáří se tedy pohybuje okolo 90 milionů let. Fosilizované kosti byly nalezeny sice roztroušené, ale jasně se dalo rozeznat, že patří k sobě. Naprosto neartikulovaný fosilní materiál je možná důsledkem zásahu biologických faktorů jako predátorů a mrchožroutů, kteří mohli roztrhat uhynulé tělo, pro takovou intervenci ale nemáme důkazy: kosti nevykazují žádné otisky zubů. Malarguesaurus je charakterizován následujícím spojením znaků: neurální trny těch ocasních obratlů, které jsou blíže trupu, jsou nasměrovány vertikálně, mají vydutý kaudální okraj a kaudodorzální roh zformovaný do pravého úhlu. Zvláštní stavbou se dále vyznačují ocasní obratle nacházející se ve střední a trupu bližší části ocasu. Zadní kaudální neurální trny mají vydutý a prohloubený dorzální okraj. Na základě rozměrů jednotlivých obratlů lze odhadnout délku živočicha: ta odpovídala asi 20 metrům (obratel z přední části ocasu s označením IANIGLA PV-110/1 měří na výšku 364 milimetrů).
Fylogenetické spojení s dalšími titanosauriformy autoři zjišťovali kladistickou analýzou, ve které analyzovali 102 znaků celkem 23 taxonů. Kladogram zformovaný jako striktní konsensus možných výsledků analýzy ukazuje na polytomii mezi taxony Ligabuesaurus a (Phuwiangosaurus + Malarguesaurus). Polytomie je jev, při kterém uzel neboli místo štěpení vývojové linie má více než dvě "dceřinné větve" (její "dceřinné větve" tvoří sesterské taxony). Autoři ale zdůrazňují, že Ligabuesaurus, Chubutisaurus, Phuwiangosaurus a Malarguesaurus jsou reprezentovány nedostatečným fosilním materiálem k tomu, aby šlo blíže určit příbuznost s jinými rody. Problém totiž nastává s definicí jména Titanosauria: studie Salgado et al., 1997a navrhuje node-based definici, podle které by šlo o posledního společného předka druhu Andesaurus delgadoi, kladu Titanosauridae a všechny jeho potomky. Sereno roku 1998 však toto jméno definoval jako všechny somfospondyly blíže příbuzné rodu Saltasaurus než Euhelopus - jde tedy o stem-based definici, která je širší. Zatímco podle původní Salgadovy definice Ligabuesaurus, Chubutisaurus, Phuwiangosaurus a Malarguesaurus nejsou titanosaury (somfospondylními titanosauriformy ano, titanosaury ne), podle Serenovy definice by do kladu Titanosauria některé ze zmíněných rodů patřit mohly. Výsledný kladogram také potvrzuje hypotézu nastíněnou Upchurchem v letech 1998 a 1999, podle které je Phuwiangosaurus vývojově primitivnějším taxonem než Andesaurus. Podobně - jako somfospondyl primitivnější ("méně odvozený") než Andesaurus - se v González-Rigově analýze jeví i Ligabuesaurus. To odpovídá studii Bonaparte et al., 2006, přestože v ní vyšel tento taxon jako "bazální titanosaurus" kvůli respektování Serenovy definice Titanosauria. Klad Ligabuesaurus + (Phuwiangosaurus + Malarguesaurus) je podle analýzy sesterskou skupinou kladu Titanosauria. Názornější než slovní popis může být samotný kladogram:
Zdroj (včetně obrázků):
González-Riga et al., 2008
Abstrakt studie:
González Riga, Bernardo J.; Previtera, Elena; and Pirrone, Cecilia A. (2008). "Malarguesaurus florenciae gen. et sp. nov., a new titanosauriform (Dinosauria, Sauropoda) from the Upper Cretaceous of Mendoza, Argentina". Cretaceous Research doi:10.1016/j.cretres.2008.06.006.
Malarguesaurus florenciae gen. et sp. nov. is a new and robust somphospondylian titanosauriform (Dinosauria, Sauropoda) from the Neuquén basin, Mendoza Province, Argentina. The specimen comes from Upper Cretaceous strata assigned to the Portezuelo Formation (upper Turonian-lower Coniacian). It includes proximal, middle and distal caudal vertebrae, chevrons, dorsal ribs, and appendicular bones. Malarguesaurus is characterized by the following association of characters: (1) proximal caudal neural spines vertically directed, with a concave caudal border, and a caudodorsal corner forming a right angle; (2) procoelous-opisthoplatyan proximal and middle caudal vertebrae associated with procoelous distal caudal centra; and (3) distal caudal neural spines having a concave and depressed dorsal border. A preliminar cladistic analysis placed (Ligabuesaurus + (Malarguesaurus + Phuwiangosaurus)) as a sister taxon of Titanosauria. Unique among the titanosauriforms, Malarguesaurus has procoelous distal caudal centra associated with procoelous-opisthoplatyan proximal caudals. This discovery is a new evidence of the morphologic diversity of the South American sauropods.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Sem můžete napsat svůj komentář ke článku.